Facebook YouTube

Záštitu nad Nocí kostelů 2017 převzali

Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a předseda České biskupské konference, Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský, Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský, Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský, Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký

Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady Církve bratrské, předseda Ekumenické rady církví, ThDr. Tomáš Butta, Th.D., patriarcha Církve československé husitské, Mgr. Marián Čop, superintendent ECAV v ČR, Mons. Ladislav Hučko, biskup Církve řeckokatolické, ThMgr. Jan Klas, biskup Jednoty bratrské, Martin Moldan, MBA, biskup Apoštolské církve, Mgr. Petr Procházka, superintendent Evangelické církve metodistické, Marek Prosner, předseda rady Církve křesťanská společenství, PhDr. Pavel Benedikt Stránský, biskup Starokatolické církve, Mgr. Tomáš Tyrlík a Mgr. Jan Wacławek, biskupové Slezské církve evangelické augsburského vyznání, Mgr. Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR, Mgr. Daniel Herman, ministr kultury ČR

Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje, MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje, Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, primátorka hl. m. Praha, Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje, JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, JUDr. Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje, PhDr. Jiří Štěpán, PhD., hejtman Královéhradeckého kraje, Mgr. Jana Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje, prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., hejtman Moravskoslezského kraje

Petr Beitl, primátor statutárního města Jablonec nad Nisou, MUDr. Zdeněk Fink, primátor statutárního města Hradce Králové, Ing. Martin Charvát, primátor statutárního města Pardubic, Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor statutárního města Ostravy, Doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., primátor Statutárního města Olomouce, Ing. Jiří Svoboda, primátor statutárního města České Budějovice, Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, Martin Zrzavecký, primátor města Plzeň

          

 

 

 

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Andělská Hora, kostel Narození Panny Marie

Program Noci kostelů 9. června 2017

18:2518:30 Zahájení noci kostelů - zvony zvoní »»»»»» Moje Noc
18:3020:30 Noc kostelů
Pohled na město z věže kostela, prohlídka všech prostor kostela, výstava Biblí, ochutnávka mešního vína, malování a hry pro děti »»»
»»» Moje Noc
20:3020:30 Zkončení »»»»»» Moje Noc

Informace o kostele:

Jako první provedl archivní výzkum farář Martin Niesner v roce 1771. Z rozdílných archivních záznamů usoudil, že původní stavba byla zbudována kolem roku 1638 a vysvěcena v červnu 1655 olomouckým sufragánem Janem z Gobaru. Jeho pokračovatelem je farář Josef Hirt z Opavy, který se domníval, že stavba je spojena s pány z Vrbna, z jejichž rukou mělo panství přejít do vlastnictví řádu německých rytířů roku 1618. Kostel s farou měl pak znovu založit řádový velmistr Jan Kašpar ze Stadionu v roce 1637.
Máme však také dochovány náčrty měst a vesnic, kde se značily také kostely. Prvním jednoduchý náčrt se objevil již v roce 1579 na mapě bruntálského panství. Z doby kolem roku 1584 pochází barevná mapa – zde už je vyobrazena mohutná věž. Třetí vedutou je kresba z roku 1732 – znázorňuje stavbu s trojbokým neodsazeným presbytářem, třemi vysokými okny a hranolovou věží. Zásadní proměnou kostel prošel po požáru roku 1732.

Stručný popis kostela a jeho analýza
Kostel je trojlodní stavbou stojící ve svahu uprostřed čtvercového náměstí. Západní průčelí představuje vysoká hranolová věž s polygonální nadstavbou. K severní a jižní straně lodi přiléhají přízemní předsíně čtvercového půdorysu s odsazenými zaoblenými nárožími, přistavěné po požáru z roku 1732. Ze střechy vyrůstá oktogonální barokní sanktusník. Při barokní úpravě kostela po roce 1732 bylo zachováno obvodové zdivo, ale vnější plášť byl s nově prolomenými okny přizpůsoben novým požadavkům barokní symetrie. Barokním úpravám z neznámého důvodu odolalo hladké západní průčelí, jež završuje štít a prolamují dvě kruhová, dnes slepá okna po stranách věže. Tato okna původně sloužila k osvětlení starší zaniklé kruchty v interiéru. Věž osvětlují malá okénka se segmentovými záklenky a velká okna s polokruhovým zakončením v horním patře. Věž je přístupná malým vchodem v jižní stěně. V západní zdi byl umístěn původní hlavní vstup do kostela, který je dodnes patrný uvnitř podvěží a byl zazděn zřejmě teprve ve 2. polovině 19. st. Ve vnější zdi východní stěny kněžiště je vsazen soubor tří úřednických erbů členů Řádu německých rytířů (znak velmistra řádu Jana Kašpara ze Stadionu, Jiřího Viléma z Elckerhausenu a bruntálského komtura Jana Egolfa z Westernachu. Desky jsou velmi kvalitním sochařským dílem. Umístění sakristie s oratoří je velice netradiční – jsou vkomponovány do sceleného korpusu stavby, takže z vnějšku nejsou patrné. Presbytář zaklenutý valenou klenbou odděluje od lodi barokní půlkruhový vítězný oblouk. Klenby sakristie, předsíně i oratoří jsou rovněž valené s výsečemi. Podvěží (dnes kaple), zaklenuté valenou klenbou a otevřené do lodi stlačeným obloukem, je zvýšené kvůli od západu klesajícímu terénu. Při bočních vstupech zůstaly pozdně renesanční kamenné kropenky zdobené okvětím a pletencem, snad až z doby kolem roku 1637. V podlaze v severovýchodním koutu trojlodí zůstal náhrobník ze 2. pol. 17. st. s německým sešlapaným nápisem. Zvony padly při požárech a za válek. Z pramenů se nám však dochovalo, že kostel měl až 4 zvony – dva velké a dva malé. Jiný pramen udává 3 zvony z toho jeden velký. Kostel je dodnes zastřešen mohutnou sedlovou střechou.

Podoba renesančního kostela
Nejstarší dochovanou částí kostela je obvodové zdivo sálového kostela s jen uvnitř vyděleným presbytářem a s věží v průčelí. Vzhledem k typu stavby, podobě věže se jednalo o renesanční kostel vystavěný za Bruntálských z Vrbna. S ohledem na doklady na půdě můžeme říci, že kolem roku 1579 již jádro kostela stálo a bylo chráněno krovem, ale práce ještě pokračovaly dostavbou horní části věže, která byla hotova do roku 1584. V této době byl kostel velkou jednolodní orientovanou stavbou na obdélném půdoryse s trojboce ukončeným neodsazeným východním závěrem a se sakristií a oratořemi vtaženými do celistvého obrysu. Západnímu průčelí dominovala hranolová věž s elegantní nadstavbou. Stavbu snad zevně členil hustý sled opěrných pilířů. Stavba měla nemalý vliv na další renesanční sakrální architekturu v širším okolí na přelomu 16. a 17. st. Stejnou snahou o sjednocení prostoru byl veden stavitel, který přestavěl kostel P. Marie v Branticích. Dalšími jsou kostely ve Velkých Losinách, Branné a v Sobotíně. Kostel byl původně stavěn pro evangelíky.

Stavební vývoj kostela po roce 1621
Roku 1621 bylo Bruntálsko postoupeno řádu německých rytířů. Musely se napravovat důsledky 30-ti leté války. V tomto období nebyly prováděny žádné změny, neboť byla velice špatná hospodářská situace. Kostel byl tedy pouze opraven, aby mohl sloužit k bohoslužbám. Opravený chrám byl vysvěcen v červnu 1655. V této podobě zůstal až do požáru 6. dubna 1732. Po požáru byl kostel opatřen novým pláštěm. Před boční vchody byly přistavěny vstupní předsíně. Byl zaklenut presbytář, poté hlavní loď a z těchto příčin vyřezán krov. V této podobě zůstal až do poloviny 19. století, kdy prošel postupnou opravou omítek i obnovou mobiliáře. V 1. pol. 20. století byl zřízen vstup do jižní předsíně presbytáře s novým předloženým schodištěm a obnoveny omítky. V 2. pol. 20. století dostal kostel plechovou střechu.

Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 6. 4. 2017):

Ne
11:00
, celý rok, 1x za 14 dní, jinak, , kromě slavností v některém jiném kostele farního obvodu - aktuální informace na www.farnost-malamoravka.cz v sekci

www.farnost-malamoravka.cz

GPS: 50°3'36.548"N, 17°23'22.487"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: P. Mgr. Karel Rechtenberg

Mapa:

Nejbližší Noc kostelů:
Světlá Hora, kostel sv. Barbory a Kateřiny - 2.2 km
Rudná pod Pradědem, kostel sv. Jana Křtitele - 4.2 km
Světlá Hora - Dětřichovice, kostel sv. Michaela Archanděla - 5.7 km
Vrbno pod Pradědem, kostel sv. Michaela Archanděla - 5.9 km
Malá Morávka, kostel Nejsvětější Trojice - 9.0 km
Václavov u Bruntálu, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie - 9.2 km
Dolní Moravice, kostel sv. Jakuba st. - 11.1 km