Facebook

Záštitu nad Nocí kostelů 2017 převzali

Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský, Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský

Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady Církve bratrské, předseda Ekumenické rady církví, ThMgr. Jan Klas, biskup Jednoty bratrské, Martin Moldan, MBA, biskup Apoštolské církve, Mgr. Tomáš Tyrlík, biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR, Mgr. Daniel Herman, ministr kultury ČR

Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje, MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje, Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, primátorka hl. m. Praha, Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje, Mgr. Jana Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje

Martin Zrzavecký, primátor města Plzeň

          

 

  

 

 

Louny, kostel sv. Mikuláše

Program Noci kostelů 9. června 2017

Program ještě nebyl zadán.

Informace o kostele:

letecký pohledŘímskokatolický kostel sv. Mikuláše v Lounech, zdařilé dílo „vladislavské gotiky“, které dodnes oslovuje zástupy poutníků ale i uměnímilovných turistů, byl v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku.

Chrám byl založen současně s městem v 60. letech 13. století a to na jeho nejvyšším místě uvnitř hradeb. Kolem kostela byl hřbitov, u něj fara a škola.

Z této nejstarší doby se dochovala pouze mohutná věž (vysoká 60 m), kterou ničivý požár města 25. března 1517 poškodil nejméně. V prvním patře věže je místnost zvaná klenotnice, která sloužila jako trezor pro nejcennější městská privilegia, kostelní poklady a další cennosti. Nad stolicemi s pěti zvony, v úrovni ochozu, je byt hlásného, který zde mohl varovat měšťany při nebezpečí požáru či přepadení, nebo oznamovat příjezd významnějších jezdců. Pouze věžní hodiny, které byly umístěny v třídílném vikýři vysoké střechy, se nedochovaly.

V letech 1520-1538 byla realizována stavba nové kostelní lodi v pozdně-gotickém slohu - pravděpodobně dle projektu královského architekta Benedikta Rieda z Piestingu (u nás známějšího jako Rejt z Pístova, či Beneš z Loun). Tento velikán byl také jako první v lounském kostele roku 1534 pohřben. Bylo to právě v době, kdy se nad již hotovými, poměrně tenkými obvodovými zdmi s opěrnými pilíři budovala ona proslulá stanová střecha, kterou Ried zakryl i Vladislavský sál Pražského hradu a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Jedině v Lounech se však dochoval původní krov střechy. Významný podíl na stavbě měli i Riedovi žáci, mistr Pavel z Pardubic a parléř Filip z Wimpfen.

Pýchou exteriéru kostela je rovněž jižní vchod s předsíňkou s obloukem ve tvaru "oslího hřbetu", se síťovou klenbou a portálem zdobeným renesančními ornamenty kolem dveří.

Interiér kostelaoltář

Vnitřek stavby přejímá styl pozdní „sálové gotiky“; jeden síňový prostor je zde tvořen třemi stejně vysokými loďmi, které jsou rozděleny jen šesti štíhlými osmibokými sloupy. Ty podpírají krouženou síťovou klenbou s přetínanými žebry, která nad kůrem vybíhají do visutého svorníku. Prostor osvětluje sedmnáct vysokých oken zakončených jemnou kružbou. Několik z nich oživují vitráže - obrazy na skle z počátku 20. století.

Perlou vnitřního vybavení chrámu je kamenná kazatelna z roku 1540 zdobená slepou kružbou s trojlístky a liliemi. Vchod na ni překlenul oblouk ve tvaru „oslího hřbetu“ ozdoben akantovými listy a dvěma figurkami kameníků.

Cínovou křtitelnici odlil roku 1518 lounský kovář Václav Klatovský. Kousek za ní je v renesančním portálu, který dříve vedl ke škole, zazděn náhrobní kámen pana Jana Hrušky z Března. Bronzovou část náhrobku slil roku 1568 proslulý zvonařský mistr Brikcí z Cimperka.

Dubové lavice z roku 1693 zhotovil blíže neznámý truhlářský mistr z Mostu. Na bocích nesou symbol města Loun - měsíc s hvězdou.

Tři monumentální barokní oltáře z lipového dřeva, zhotovené v letech 1701-1706, byly objednány u pražských umělců. Sochy jsou z dílny řezbářů Jeronýma Kohla a Františka Preisse, truhlářské práce provedl Marek Nonnenmacher a obrazy namaloval Jan Jiří Schummer. Jedinečně dochovaný model těchto oltářů (dnes ve sbírkách Národního muzea) i samotné dílo vypovídá o době, kdy se klasické formy raného baroka (hlavní oltář uprostřed) rozvíjejí do rozevlátých a mnohem dynamičtějších tvarů akantových rozvilin. Ty našly své uplatnění u obou bočních oltářů, které tak patří mezi první a zároveň největší díla svého druhu. K polychromii a zlacení kvůli nedostatku finančních prostředků nikdy nedošlo a oltáře si tak ponechaly svůj charakteristický, přirozeně dřevěný ráz.

pohled ke kapli a kůru

Na hlavním oltáři vidíme „Narození Páně“, v nástavci pak obraz sv. Mikuláše. Po stranách stojí nadživotní sochy sv. Vojtěcha a Prokopa, v patře pak plastiky svatých Kateřiny, Barbory, Václava a Leopolda.

Jižní oltář nese obrazy Kázání sv. Jana Křtitele a nad ním sv. Jana Evangelisty (kopie z 19. stol.). Na protější straně vidíme oltář Nanebevzetí P. Marie a Nejsvětější Trojice.

Romantické Varhany v pseudogotické skříni postavil roku 1887 pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr. V té době probíhala puristická rekonstrukce chrámu podle architekta Josefa Mockera. Zasáhla zejména jeho interiér: zmizelo sedm postranních oltářů, stříška nad kazatelnou a další barokní a „pozdější doplňky“.

Mistrovským dílem je soubor čtrnácti zastavení Křížové cesty z roku 1939 od sochaře Františka Charváta z Kutné Hory. Hluboké reliéfy jsou vyřezané podle obrazů Martina von Feuersteina, pozdního představitele nazaretského uměleckého směru. V téže době (1934) byla pořízena i velká socha Madony z dílny pelhřimovského řezbáře J. Hubáčka.

Mše svatá je každou neděli od 8:30, ve všedních dnech obvykle út, čt, pá od 17:30, st a so v 8:00 (viz pořad bohoslužeb). Kostel je od května do září otevřen 10:00-17:00 mimo pondělí; výstup na věž stojí 10,- Kč.

http://www.farnostlouny.com

Adresa kostela: Beneše z Loun

GPS: 50°21'26.142"N, 13°47'42.950"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Jiří Oulický

Mapa:

Nejbližší Noc kostelů:
Louny, kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. pomocníků, hřbitov - 1.1 km
Postoloprty, kostel Nanebevzetí Panny Marie - 10.3 km
Ročov, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Dolní Ročov - 11.5 km
Peruc, kostel sv. Petra a Pavla - 18.1 km
Most, Křesťanské centrum Apoštolské církve - 21.3 km
Bitozeves-Nehasice, kostel Narození Panny Marie - 21.9 km
Lužná, Husův sbor - 22.6 km
Lišany, kostel Nanebevzetí Panny Marie - 22.8 km
Peruc-Černochov, kostel sv. Václava - 25.1 km