Facebook YouTube

Záštitu nad Nocí kostelů 2016 převzali

Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a předseda České biskupské konference, Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský, Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, Mons. František Václav Lobkowicz, OPraem, biskup ostravsko-opavský, Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký

Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Ekumenické rady církví a předseda Rady Církve bratrské, ThDr. Tomáš Butta, Th.D., patriarcha Církve československé husitské, Mgr. Marián Čop, superintendent Evangelické církve augsburského vyznání, ThMgr. Dušan Hejbal, biskup Starokatolické církve, Mons. Ladislav Hučko, biskup Církve řeckokatolické, ThMgr. Jan Klas, biskup Jednoty bratrské, Milan Kern, předseda Bratrské jednoty baptistů, Martin Moldan, MBA, biskup Apoštolské církve, Marek Prosner, předseda rady Církve křesťanská společenství, Mgr. Jan Wacławek, biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání, Mgr. Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR, Mgr. Daniel Herman, ministr kultury ČR, MUDr. Hassan Mezian, senátor za Litoměřicko, Roudnicko a Slánsko

Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje, Bc. Lubomír Franc, hejtman Královehradeckého kraje, JUDr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR, JUDr. Martin Havel, hejtman karlovarského kraje, Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, primátorka hl. m. Praha, MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje, JUDr. Martin Netolický, PhD., hejtman Pardubického kraje, Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje, Ing. Miloš Petera, hejtman Středočeského kraje, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, Ing. Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje, Václav Šlajs, hejtman plzeňského kraje

MUDr. Miroslav Adámek, primátor Statutárního města Zlína, MUDr. Zdeněk Fink, primátor města Hradce Králové, Ing. Martin Charvát, primátor statutárního města Pardubic, Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor statutárního města Ostravy, Vladimír Puchalský, primátor Statutárního města Přerova, RNDr. Alena Rašková, primátorka Statutárního města Prostějova, Doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., primátor Statutárního města Olomouce, Ing. Jiří Svoboda, primátor statutárního města České Budějovice, Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, Martin Zrzavecký, primátor města Plzně

    

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Žlutice-Skoky, poutní kostel Navštívení Panny Marie, Skoky u Žlutic

Program Noci kostelů 10. června 2016

18:0024:00 Kostelní čajovna a kavárna
Posezení návštěvníků ve Skokovské poutnické kavárně »»»
»»» Moje Noc

»»» Moje Noc

Od sklepa po půdu
Volné a netradiční komentované prohlídky kostela. »»»

Informace o kostele:

   U zrodu tohoto kdysi velmi slavného a hojně navštěvovaného mariánského poutního místa stála kopie milostného obrazu Panny Marie Pomocnice z německého Pasova, kterou namaloval toužimský malíř Johann W. Richter v roce 1717 pro stavitele zdejší barokní kaple, místního sedláka Adama Lienerta. Zdejší obraz, později známý pod lidovým označením "Panenka Skákavá", proslul četnými zázraky. Ty a příliv poutníků, kterých bývalo i přes čtyřicet tisíc ročně, vedly zdejší údrčskou vrchnost, markraběte Ludvíka Jiřího z Baden-Badenu, ke stavbě dnešního poutního kostela. Stavbu vedl v l. 1736-38 stavitel Johann Schmied z Útviny. Kostel spravovali od roku 1740 tepelští premonstráti, kteří při něm v roce 1748 zřídili klášterní superiorát.
   Obec Skoky, připomínaná k r. 1513 jako součást blízké Údrče, zvaná dříve také Mariánské Skoky, zanikla při výstavbě Žlutické přehradní nádrže koncem 60. let 20. stol. Kostel patřící Kanonii premonstrátů v Teplé byl na přelomu tisíciletí vyrabován a těžce poškozen zloději, kteří v roce 2006 kvůli měděné krytině strhli sanktusník i střechy věží na zem. Od r. 2006 probíhají aktivity na jeho záchranu a oživení. K tradičním dvěma poutím, 1. května a první neděli v červenci, přibyly další kulturní a společenské aktivity, organizované pod vedením občanského sdružení Pod střechou.

Skoky jsou od roku 2010 cílem mariánské poutní Skokovské stezkykláštera v Teplé. Kostel je zpřístupňován nepravidelně, během poutní sezóny v červenci a srpnu zpravidla denně, zatím ovšem bez pravidelné duchovní služby, poutníkům slouží kopie milostného obrazu Panny Marie Pomocnice ze Skoků. Více informací na webu Skoků.



   Jednolodní kostel vystavěný v letech 1736-38 stojí na umělé terase, která vyplňuje bývalou náves. Terasa je odvodňována soustavou dvou štol, které ústí pod terasou do rybníčka. Monumentálnímu průčelí kostela dominují dvě masivní věže zakončené báněmi s lucernami a cibulkami s hrotnicemi, na nichž bývaly mariánské hvězdy. Na obdélnou loď navazuje užší presbytář s dvojicí postranních sakristií. Vstup do lodi tvoří hlavní a dva boční vstupy s okovanými vraty. Vnější vzhled kostela a polovalbová střecha pochází z poslední rekonstrukce z let 1903-4. Mezi věžemi je předsíň, z ní jsou přístupné prostory věží se schodištěm, sklepem a bývalou kaplí v podvěží. Loď je sklenuta třemi poli falešné dřevěné klenby, s malbami. Interiér člení bohatá štuková výzdoba se svazkovými pilastry, na kůru je torzo varhan z roku 1906. V presbytáři se nachází torzo hlavního oltáře z poloviny 18. století, má dvě části, vlastní oltář byl baldachýnový, za ním jsou kulisovitě řazené, bohatě řezané a zdobené oltářní stěny s dvouramenným schodištěm k obrazu zdejší Madony, který byl pohyblivě usazen v pevném předním rámu. Pod obrazem integrovaný stupínek s klekátkem a obětní pokladnou. Nad brankami schodiště stávaly zlacené sochy sv. Anny a Jáchyma. V zadní stěně oltářního stolu otvory pro posvěcování devočních předmětů. Sakristie jsou do presbytáře otevřeny posuvnými okny, původně s bohatě kovanými mřížemi, východní sakristie sloužila také jako panská oratoř. Klenba presbytáře je valená a zděná. V lodi jsou dva boční oltáře z doby kolem r. 1760, bohatě zdobené se zlacenými reliéfy, obrazy a sochami, zasvěcené sv. Josefu a Janu Nepomuckému. Ve výklencích lodi čtyři velké sochy sv. Norberta, Gilberta, Krista a Immaculaty. Bohatě zdobená kazatelna z roku 1767. Ze čtyř barokních zpovědnic dochovány dvě (další čtyři bývaly původně i vně kostela), vybavení kostela doplňují bohatě řezané lavice. V mobiliáři kostela se dále nacházela řada dalších předmětů a zařízení, např. relikviáře, oltáře, sochy, obrazy a také čtyři zvony. Většina zařízení byla rozkradena nebo zničena vandaly, zbytek, včetně nejcenějšího obrazu "Panenky Skákavé", je uložen v depozitářích a muzeu. Kostel byl po roce 2006 zakonzervován a čeká na renovaci.

Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 21. 1. 2015):

Ne
14:00
, nepravidelně, nepravidelně, Vždy alespoň jedna poutní mše měsíčně, více na www.skoky.eu

www.skoky.eu

Adresa kostela: Skoky u Žlutic

GPS: Loc: 50°5'47.127"N, 13°5'49.934"E

Návaznost na dopravu:

   Kostel je dostupný ze silnice I/6 z Karlových Varů do Prahy, odbočkou na Údrč a dále do Polomu, kde silnice končí, dále je nutno jet cca 2,5 km po polní cestě až do Skoků. Pěšky jsou Skoky dostupné také po poutní stezce z Toužimi (cca 16 km), případně po červené turistické značce z Bochova či Žlutic (značka vede  do Polomu, odtud pokračuje neznačená cesta do Skoků). Podrobný popis cesty najdete na stránkách Skoků.

   Autobusy linkové dopravy ve směru od Karlových Varů a Žlutic zastavují na hlavní silnici, na zastávce Bochov, Údrč, rozc. - odtud je to do Skoků asi 4,5 km.

 

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Jiří Schierl

Mapa:

Nejbližší Noc kostelů:
Bochov-Údrč, kostel sv. Linharta - 4.0 km
Štědrá, kostel Narození Panny Marie - 4.3 km
Manětín-Luková, kostel sv. Jiří - 10.9 km
Manětín, kostel sv. Jana Křtitele - 18.2 km
Valeč, kostel Nejsvětější Trojice - 18.5 km
Manětín, kostel sv. Barbory - 19.3 km
Kyselka-Radošov, kostel sv. Václava - 22.0 km
Bečov nad Teplou, kaple Eleonory Beaufort-Spontin - 27.0 km
Karlovy Vary, Ondřejská kaple, chrám sv. Ondřeje - 27.2 km
Pernarec, kostel sv. Mikuláše - 27.3 km