Facebook YouTube

Záštitu nad Nocí kostelů 2017 převzali

Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a předseda České biskupské konference, Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský, Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský, Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský, Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký

Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady Církve bratrské, předseda Ekumenické rady církví, ThDr. Tomáš Butta, Th.D., patriarcha Církve československé husitské, Mgr. Marián Čop, superintendent ECAV v ČR, Mons. Ladislav Hučko, biskup Církve řeckokatolické, ThMgr. Jan Klas, biskup Jednoty bratrské, Martin Moldan, MBA, biskup Apoštolské církve, Mgr. Petr Procházka, superintendent Evangelické církve metodistické, Marek Prosner, předseda rady Církve křesťanská společenství, PhDr. Pavel Benedikt Stránský, biskup Starokatolické církve, Mgr. Tomáš Tyrlík a Mgr. Jan Wacławek, biskupové Slezské církve evangelické augsburského vyznání, Mgr. Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR, Mgr. Daniel Herman, ministr kultury ČR

Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje, MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje, Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, primátorka hl. m. Praha, Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje, JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, JUDr. Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje, PhDr. Jiří Štěpán, PhD., hejtman Královéhradeckého kraje, Mgr. Jana Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje, prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., hejtman Moravskoslezského kraje

Petr Beitl, primátor statutárního města Jablonec nad Nisou, MUDr. Zdeněk Fink, primátor statutárního města Hradce Králové, Ing. Martin Charvát, primátor statutárního města Pardubic, Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor statutárního města Ostravy, Doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., primátor Statutárního města Olomouce, Ing. Jiří Svoboda, primátor statutárního města České Budějovice, Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, Martin Zrzavecký, primátor města Plzeň

          

 

 

 

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Ostrava-Radvanice, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Program Noci kostelů 9. června 2017

17:0517:40 Mše svatá »»»»»» Moje Noc
17:5018:00 Zvony otevírají NOC kostelů »»»»»» Moje Noc
18:0022:00 individuální prohlídky kostela a věže »»»»»» Moje Noc
18:0022:00 prezentace a pozvání na akci 110+ (oslavy 110. výročí posvěcení kostela)
Podrobněji o naší akci 110+, která proběhne o víkendu 16.-18.6.2017 v kostela, na faře a farní zahradě čtěte zde: http://www.trendum.cz/110.html  »»»
»»» Moje Noc

Informace o kostele:



Přesto, že první zmínka o Radvanicích je v soupisu desátků vratislavského biskupství, který vznikl kolem roku 1305 a obec tedy patří k jedněm z nejstarších na území dnešní Ostravy, neměly Radvanice až do začátku 20. století vlastní duchovní správu. Ale převratné události na začátku 20. století zařadily bez nadsázky tuto farnost mezi nejvýznamnější místa moderních církevních dějin v českých zemích.
Rozvoj dobývání uhlí na Ostravsku způsobil ve 2. pol 19. století více než desetiná- sobný nárůst obyvatel ( v r. 1842 zde žilo 479 obyvatel,, v r. 1900 již 4882). To vyvolalo i potřebu vlastní duchovní správy. Již v roce 1903 začali zastupitelé uvažovat o stavbě kostela. 2. září 1904 se konalo ofertní nabídkové řízení, v němž byla vybrána nejlevnější ze 6 nabídek od firmy E. Vojtek a K. Rossmann. Tehdejší radní pojali úmysl opravdu velkoryse a 21. května 1905 byl slavnostně posvěcen základní kámen, i když stavba byla zahájena již 19. října 1904. Dne 8.12.1906 byla provedena benedikace, tj. zasvěcení kostela generálním vikářem Kolkem. Během 2 let byl tedy vybudován jeden z největších kostelů v ostravských městských čtvrtích. Je 35m dlouhý, 23m široký a výška hlavní lodi je 12m. Architektonicky je koncipován jako trojlodní bazilika v románském slohu – slovanská renesance. Technicky je zajímavé na svou dobu mimořádně progresivní využití betonových konstrukcí.
Již 14. června 1907 kostel vysvětil vratislavský biskup Jiří kardinál Kopp a zasvětil jej Neposkvrněnému početí Panny Marie. Samostatná farnost se odděluje od Polské, nyní Slezské Ostravy již v roce 1906, tedy ještě před dokončením kostela.

Kostel a jeho vnitřní vybavení

Kostel má 5 oltářů: Hlavní oltář od Ondřeje Pudloně z Místku byl dodán v létě 1906. Jeho ústřední sochou je socha Neposkvrněného početí P. Marie, po stranách jsou sochy sv. Josefa a sv. Hedviky. V něm jsou uloženy ostatky sv.Amanda a Redempta. V severozápadní boční lodi je ústřední sochou oltáře socha sv. Prokopa, na bocích byly sochy sv. Floriána a sv. Barbory. V její zadní části je přenosný oltář, který byl zakoupen jako starší v r. 1935, a to pro účely Božího Těla, kdy se obracel do bočního vchodu. Všechny jeho sochy byly v uplynulých letech zcizeny. Ústřední sochou byla socha sv. Jana Bosca, dále zde byly sochy sv. Terezie od Ježíše a sv. Anežky Přemyslovny.
V jihovýchodní. boční lodi je ústřední sochou oltáře socha Nejsv. Srdce Páně, na bocích byly sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Františka Serafinského. V její zadní části je kaple s oltářem, na němž je socha P. Marie s Kristem sňatým s kříže. Ve spodní části oltáře se nachází Boží hrob. Tato kaple je současně užívána ve vánočním období pro umístění Betléma.
Autorem basreliéfové křížové cesty a bočních oltářů je pravděpodobně Josef Krejčík z Prahy. Malba kostela byla dokončena v r. 1908. Byla provedena zkušeným a vyhledávaným malířem Arvinem Bubeníkem z Lince. Bohužel veškeré fresky, jichž bylo asi 23, byly zničeny za války, kdy byl kostel poškozen, takže byly při poválečných opravách zamalovány. Jako zajímavosti je nutno uvést 2 fresky, které byly vytvořeny při malování v roce 1946, a to v oblouku nad presbytářem kde jsou zobrazeni svatí tzv. „Českého nebe“ a v oblouku na zadní části hlavní lodi je vlevo zobrazeno panoráma části Radvanic s kostelem a okolím, uprostřed obraz P. Marie Svatohostýnské a vpravo panoráma Nové huti jako reprezentanta ostravského průmyslu. Původní varhany byly kolaudovány 2. srpna 1908 a postavila je firma K. Neusser z Nového Jičína. Byly dvoumanuálové o 20 rejstřících, pneumatické. Měly asi 1302 píšťal. Současné varhany vyrobila v r. 1949 firma Melzer z Kutné Hory. Jedná se o zrekonstruovaný a rozšířený původní nástroj, v němž bylo použito části skříně i píšťaly některých rejstříků. Varhany jsou dvoumanuálové, mají 28 znějících rejstříků a asi 2288 píšťal. Jsou pneumatické s elektrickým ventilátorem. V letech 2004 -2007 proběhla jejich generální oprava, kterou provedl varhanář z Krnova p. Štěpán Macháček.

Zvony a věž

První tři zvony dodal pražský zvonař Arnošt Děpold již v listopadu 1905 a byly posvěceny 28. ledna 1906. Celková váha zvonů byla 1300 kg. Největší zvon Maria (průměr 1,26m), prostřední sv. Josef a nejmenší sv. Hedvika. Rok 1917 byl pro radvanický kostel velmi nepříznivý. Jednak musely být odevzdány pro válečné účely cínové píštaly z varhan a pravděpodobně i zvony. Náhradou byly pořízeny další zvony, a to první zvon – železný byl posvěcen v r. 1925 a vyrobily jej Vítkovické železárny. V r. 1926 byly posvěceny 3 zvony ze zvonoviny od firmy Winter z Broumova, a to sv. Vojtěch o váze 640 kg, Maria 438 kg a sv. Josef 217 kg. Železný zvon slouží dodnes, ostatní byly zrekvírovány pro válečné účely v r. 1942. Nově byl v lednu 1989 posvěcen zvon Maria, vyrobený v dílně Dytrychových v Brodku u Přerova, který kostelu věnovali radvaničtí rodáci bratři P. PhDr. Alois a Hugo Svobodovi a který kostelu alespoň částečně nahradil mezeru po zrekvírovaných zvonech. Významným svátkem farnosti bylo svěcení nového zvonu Maria v lednu 1989.
Na hlavní věži byly v r. 1907 instalovány hodiny brněnské firmy F. Moravus. Zajímavostí je, že povinnost hodiny natahovat měl místní hrobník. Hodiny byly za války zničeny.

Stručné dějiny farnosti

Po posvěcení kostela začíná nová farnost plnit svou funkci. Pak ale přichází 1. světová válka a převratné události po vzniku samostatného Československa způsobily, že nenápadná hornická obec se stává významným místem v dějinách církví v českých zemích.

První radvanický farář P. Ferdinand Stibor se stal spoluzakladatelem nynější Československé církve husitské a 15. ledna 1920 založil v Radvanicích první náboženskou obec této církve v Československu. Formálně převedl jak kostel, tak i všechny farníky do této církve a traduje se, že se převodu vzepřelo jen 10 rodin. V r. 1921 se k této církvi hlásí 4516 obyvatel, k římskokatolické 1455 a 434 k evangelické. Dne 8. ledna 1922 je zde zřízeno biskupství církve československé a kostel je touto církví využíván až do jeho rekonciliace 31. července 1925 , kterou vykonal arcibiskupský komisař, prelát Stanislav Weissmann, děkan z Karviné. Církev československá si pak v Radvanicích vybudovala vlastní Husův sbor.
  Novým katolickým farářem se v r. 1925 stává bruzovický rodák P. Josef Pavlásek, který se zasloužil i svým velkým darem společenského působení o stabilizaci poměrů ve farnosti. 
Po smrti P. Pavláska 14.4. 1941 a po krátkém mezidobí, kdy zde působil P. Emil Sosna, stává se v r. 1942 duchovním pastýřem P. Bohuslav Sojka, rodák z Bludovic, který své působení začíná v nelehké době 2. světové války. Po válce se mu daří poměrně rychle odstranit válečné škody (zejména značné poškození střechy a stropu hlavní lodi kostela, větší věže a zdiva). Farnost se stabilizuje a už v předkoncilní době se hledají cesty vzájemného porozumění mezi místními církvemi, zejména vstřícným přístupem zdejšího faráře Církve československé husitské Františka Syrovátky (farářem CČsH v Radvanicích od r. 1940). Úmrtím P. Bohuslava Sojky v říjnu 1980 nastává pro zdejší nábožensky tak exponovanou farnost další velká ztráta.
Z důvodu nedostatku kněží končí zde stálá duchovní správa, kterou nemůže nahradit sebevětší obětavost zastupujících kněží, kteří zde dojížděli z okolních farností.
Až v r. 2002 se stal radvanickým farářem P.Mgr. Marek Jargus, který je v pořadí teprve čtvrtým rezidenčním farářem v Radvanicích. V r. 2004 byla opravena hlavní věž (její krovy a střecha) a v letech 2005 - 2008 proběhla kompletní výměna střešní krytiny a oprava střech kostela. V r. 2008 začala rekonstrukce interiéru kostela včetně nové výmalby.


Bohoslužby:

Neděle - 9:00 h.

Pondělí -  8:30 h.

Středa  - 17:05 h.

Pátek  -   17:05 h.



 

www.farnostradvanice.cz

Adresa kostela: Těšínská 236/244

GPS: 49°49'13.276"N, 18°19'43.147"E

Bezbariérový přístup.

Návaznost na dopravu:

Římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě Radvanicích se nachází na ul. Těšínská č.p. 236/244. Přímo před kostelem je situována zastávka U Švasty pro autobusy DPO č. 28 (vyjíždí z ÚAN), 29, 30, 38. Cesta z centra Ostravy (zástávka Most M. Sýkory - bus č. 29, 30, 38) trvá přibližně 10 min. Kostel je také dosažitelný z tramvajové zastávky Hranečník (tramvaj č. 9, 13). Po vystoupení z tramvaje je možno pokračovat jednu zastávku zmíněnými autobusy a vystoupit U Švasty, nebo se projít z Hranečníku cca 6 min pěšky směrem do Radvanic. Pozor na možnou záměnu našeho kostela s kostelem Církve československé husitské, který se nachází o zastávku dál v centru Radvanic.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Marek Jargus

Mapa:

Nejbližší Noc kostelů:
Ostrava-Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa - 2.8 km
Ostrava-Moravská Ostrava, kostel sv. Václava - 3.9 km
Ostrava-Heřmanice, kaple sv. Václava - 4.1 km
Ostrava-Moravská Ostrava, katedrála Božského Spasitele - 4.5 km
Ostrava-Moravská Ostrava, evangelický Kristův kostel - 4.8 km
Vratimov, Husův sbor - 5.1 km
Ostrava-Moravská Ostrava, kostel sv. Josefa (Don Bosco) - 5.4 km
Šenov, evangelický kostel - 5.9 km
Petřvald u Karviné, kostel sv. Jindřicha - 6.2 km
Ostrava, modlitebna Církve bratrské - 6.5 km