Kvasice, hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Starý kvasický kostel s mohutnou bílou věží, stojí na vrcholu Horní ulice při silnici k Sulimovu a je obklopen hřbitovem. Odkryté stavební prvky určují jeho původ do doby románké, žebrovím zaklenutý gotický presbytář, pochází ze 14.stol. Písemná zpráva zmiňuje tehdejšího kvasického faráře Haneše z Mlekovic roku 1387. Dochovalo se gotické sanktusárium, nesoucí erb panského rodu Benešoviců - zavinutou střelu, později též znak městečka. Zhruba o sto let později byla přistavěna chrámová loď s dřevěným trámovým stropem a zdi byly zdobeny freskami. V roce 1571 nechal vystavět tehdejší pán Kurovský z Vrchlábě věž. O tom svědčí zachovalý nápis na vstupním portále: LETA PANIE 1571 ZA PANOWANI VROZENEHO PANA KUNATA KUROWSKEHO Z WRCHLABE A NA KWASICICH TATO WEZE ZALOZENA Z GRVNTU A POSTAWENA GEST. Na konci 16. stol. tedy kostel získal už nynější podobu. Fara byla tehdy v protějším domě číslo 85. Roku 1656 obnovil tehdejší držitel panství Jan hrabě z Rottalu katolickou farnost po asi 65 leté době českobratrské. V roce 1668 nechal chrám opravit, postavit nový hlavní oltář a umístit erb Rottálů na straně evangelní a erb Bruntálských z Vrbna na straně epištolní. V té době měl kostel tři oltáře, stříbrné ciborium, starou zlomenou monstranci, čtyři ornáty, tři zvony, čtyři kousky rolí na 15 měr a louku. Další oprava je datována rokem 1691, kdy přibyla kruchta s malými varhanami, které se tahaly řemenem. Střechu pobíjeli roku 1694 čtyři tesaři osm dní šindelem. Okna byla složena z malých barevných skel, zalitých do olova. Roku 1697 kostel vykradl řemeslník z Holešova, který okna sklil. Brzy byl dopaden a předměty vráceny. Po vysvěcení nového kostela ve Kvasicích roku 1740, byly ve starém slouženy mše pouze na Dušičky. Roku 1868 odstranili dva boční oltáře, kazatelnu, varhany a sakristii a provedli celkovou opravu. Na věži zůstaly všechny tři zvony: Maria z roku 1734, druhý z roku 1631, ulitý podle nápisu pro obec Ejvany (má se zato, že tento zvon darovala farnosti paní Anna Ausecká z Ejvan, tehdejší majitelka svobodného dvoru kvasického) a třetí největší zvon s nápisem IOACHIMA ANNI FLORIAN ANNO 1755. Zvonilo se na pohřbech a za první světové války byly všechny zrekvírovány. 14.října 1899 zachvátil požár kostelní střechu a věž, zůstaly jen holé zdi a klenba presbytáře, při následné opravě došlo k zalíčení fresek. V tomto století byl do vnitřní zdi zasazen náhrobek faráře Jakuba Passra z roku 1580. Po dílčí opravě v šedesátých letech 20. století kostel sloužil zčáti jako obřadní síň a poslední důkladná oprava proběhla v devadesátých letech. Byla obnovena břidlicová krytina, měděným plechem znovu pokryta báň věže, obnovena původní gotická okna, částečně vyměněno a konzervováno stropní trámoví, odkryty fragmenty původní fresky a základ oltáře upraven jako obětní stůl. Zvenčí kostel zazářil bílou hladkou omítkou, interiér působí čistě, světle a starobyle. Spoluprací památkového úřadu, Obecního úřadu ve Kvasicích a zejména díky vytrvalé několikaleté obětavé a dobrovolné práci farníků pod vedením ing.Karla Štanglicy, bylo o vzácné dědictví otců dobře postaráno a kostel se stal opět pýchou městečka. Slouží při pohřbech a v letním období jsou v něm pravidelně slouženy sobotní mše. Obklopující hřbitov je místem odpočinutí mnoha generací za nejméně tisíc uplynulých let. Jsou zde i památkově chráněné hroby rodů Proskowetzů a Urbánků.