28.05.2021
NOC KOSTELŮ

Chodov, kostel sv. Vavřince

Program Noci kostelů 28. května 2021

17:00 - 17:15
Otevření kostela, zvonění plénem zvonů
Noc kostelů bude v letošním roce věnovaná obětem pandemie onemocnění covid-19, ale také novému zvonu svatá Barbora, který chodovskému kostelu věnoval hornický spolek Solles.
19:00 - 19:30
Modlitba za oběti pandemie
V uplynulém roce zemřelo jen v Chodově mnoho desítek našich sousedů. Na památku všech zemřelých byly u kostela svatého Vavřince vysazeny dva stromy. Právě zde si budete moci připomenout všechny, kteří nás opustili a zapálit za ně svíčku.
19:30 - 20:20
Představení nového hornického zvonu Svatá Barbora
Tři zvony v chodovském kostele svatého Vavřince doplní v letošním roce čtvrtý zvon. Vyrobit ho nechal hornický spolek Solles a nese jméno patronky horníků - svatá Barbora. Laděný je do tónu Gis 2 a může být jakýmsi symbolem konce hornictví v regionu
21:00 - 21:00
Uzavření kostela

Informace o kostele

WWW: http://www.farnost-chodov.cz

Adresa kostela: Staroměstská

GPS: 50°14'25.548"N, 12°44'55.860"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Miloš Bělohlávek

Historie kostela

První chodovský kostel byl vystavěn pravděpodobně v souvislosti s působením mnichů z kláštera ve Waldsassenu již někdy ve 12. století. První písemné zmínky o chodovském kostele máme ovšem až z doby Karla IV., kdy je již chodovský kostel veden jako farní. Tento původní kostel byl zničen požárem v roce 1654 a na jeho místě byl postaven o čtyři roky později malý kostelík, který brzy přestal vyhovovat potřebám rozrůstajícího se Chodova. 

Současný kostel svatého Vavřince nechal vystavět v letech 1725 - 1733 majitel Horního a Dolního Chodova Franz Flamin von Plankenheim, který tak chtěl nahradit nevyhovující starší kostel. Jako stavitele kostela vybral Wolfganga Braunbocka, který se společně s Kryštofem Dientzenhoferem podílel na výstavbě premonstrátského kláštera v Teplé a kostela v Chlumu svaté Maří. Stavitel se rozhodl pojmout nový chrám jako velkolepou jednolodní stavbu ve vrcholně barokním stylu. 

První potíže při stavbě nastaly krátce po jejím začátku. Stavitel Brauenbock zjistil, že kostel bude stát na jílovém podloží, které se začalo posouvat již krátce po položení prvních kamenů. Rozhodl se proto do půdy pod budoucí stavbou zarazit pět set dubových a olšových kůlů, na kterých vytvořil dřevěný rošt (jeho samotná příprava zabrala dva roky práce). Teprve na rošt se začaly pokládat kamenné základy stavby. Přes technické i finanční obtíže se v roce 1731 povedlo zastřešit presbyterium a první mše svatá byla v novém kostele sloužena jen několik týdnů po smrti zakladatele chrámu Franze Flamina von Plankenheim a to v den památky svatého Vavřince, 10.  srpna, roku 1733.

Zcela dokončen byl ovšem kostel teprve v první polovině 19. století, kdy se podařilo dokončit vnější úpravy chrámu a byla vybudována žulová terasa na jižní straně. Teprve v roce 1846 můžeme považovat kostel v Chodově za úplně dokončený. Slavnostní vysvěcení se konalo 8. listopadu 1846. 

Velké problémy byly po celou dobu existence kostela se statikou budovy. Kostel byl vystavěn na nestabilním jílovém podloží, což negativně ovlivnilo stabilitu stavby. Vážně se situace zhoršila v 19. století, kdy se v okolí kostela začalo ve větším množství těžit a v důsledku toho došlo k poklesu spodní vody, která chránila dřevěné piloty pod kostelem. Velké opravy proto proběhly v letech 1865, 1890 a 1930.

Po druhé světové válce a vysídlení původního německého obyvatelstva začal kostel rychle chátrat a koncem 60. let byl v katastrofálním stavu. Společně s výstavbou panelových domů v ulici pod kostelem se dalo podloží znovu do pohybu a začalo hrozit zřícení kostela. V sedmdesátých letech proběhla nákladná rekonstrukce a pilotáž kostela.

Na přelomu milénia byl kostel ve velice zanedbaném stavu, zatékalo do něj a vnější omítky opadávaly i s kusy zdiva. Jelikož nebylo v silách chodovské římsko-katolické farnosti zajistit potřebné finance na jeho generální opravu, došlo v závěru roku 2005 k dohodě, na jejímž základě byl kostel sv. Vavřince převeden do majetku města Chodov.

Vybavení kostela a zajímavosti

Hlavní oltář

Oltář pochází z roku 1835 – kreslený návrh a oltářní obraz vytvořil Maurus Fuchs z Tirschenreuthu, řezbářská práce je dílem Josefa Fischera z Plané. Oltářní obraz zobrazuje umučení svatého Vavřince a patří mezi umělecky nejcenější památky kostela.

Kostelní krypta

Společně s kostelem byla vybudována i krypta pod hlavní lodí, v níž byl již v roce 1733 pohřben zakladatel kostela Franz Flamin von Plankenheim. V následujícím roce tam byly přeneseny i ostatky jeho rodičů Jana Viléma a Ursuly von Plankenheim. Dnes je v hrobce pohřbeno dvacet tři příslušníků této šlechtické rodiny.

Křížová cesta

Významnou uměleckou památkou chodovského kostela je cyklus čtrnácti pláten s tématikou křížové cesty. První křížová cesta byla vytvořena v roce 1789 a v polovině 19. století došlo k přemalování některých pláten místními malíři. Jako celek je chodovská křížová cesta významnou ukázkou regionálního malířství.

Hodiny a zvony

Ze tří zvonů umístěných původně v kostelní věži  zůstal jen nejstarší zvon Jan Vilém z roku 1658, který prošel v roce 2016 generální restaurací a zároveň byla vyhlášena sbírka na doplnění dvou chybějících zvonů. Ty byly odlity v roce 2017 a od té doby pravidelně zvoní. V roce 1847 nechalo město Loket na věž umístit tři hodinové ciferníky s hodinovým strojem, ke kterým v roce 1878 přibyly dva bronzové gongy ohlašující přesný čas. Tyto gongy jsou dnes součástí expozice v síni tradic v městské knihovně a nesou nápis GROS MYCH JOS: DIEPOLDT IN PRAG 1878.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube