Ostrava-Hrabůvka, kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence

  Ostrava - Hrabůvka Kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence

  Jižně od Moravské Ostravy a Vítkovic, na levém břehu řeky Ostravice, byla okolo roku 1250 za vlády krále Přemysla Otakara II. založena zemským hejtmanem moravským a zároveň biskupem olomouckým obec Hrabůvka. Veškeré pozdější dějiny, a to až do roku 1912, jsou úzce spjaty s obcí Hrabová, kam Hrabůvka spadala. Věřícím obou obcí sloužil malý dřevěný kostelík sv. Kateřiny, vystavěný asi roku 1564. Obě obce za třicetileté války značně utrpěly. Na počátku 19. století měla Hrabůvka pouhých 197 obyvatel. Již ale na počátku století dvacátého, díky hospodářskému rozmachu, stoupl počet obyvatel na 3052. Výše zmíněný kostelík tak již přestal postačovat stále rostoucí farnosti, a tak byly podnikány první pokusy o stavbu většího, zděného kostela.   První zmínky o těchto snahách se datují do roku 1850. V roce 1908 byla založena Jednota Panny Marie v Hrabůvce. Ta přijala usnesení o zbudování nového jubilejního kostela na památku šedesátiletého slavného panování jeho veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. Celé této záležitosti se ujal s horlivosti jemu vlastní probošt a poslanec Dr. Antonín Cyril Stojan z Kroměříže. Dne 3.února 1909 byly slavnostně dovezeny první cihly a téhož dne vykonal P. Antonín Mohampl za účasti mnoha věřících přípravné modlitby, při nichž byl uspořádán slavnostní průvod na staveniště. Zhotovení plánů a také stavba byla zadána firmě Grossmann & Fiala. Základní kámen spolu se základy kostela posvětil slavnostně dne 10. 10. 1909 kanovník Dr. Ant. Stojan. Za necelý rok, 12. 6. 1910 byl už posvěcen a vztyčen kříž a za dva měsíce na to dovezeny zvony. A konečně 16. 10. 1910 nastal ten dlouho očekávaný den, kdy byl již dokončený kostel a hlavní oltář konsekrován světícím biskupem z Olomouce dr. Karlem Wisnarem, který při té příležitosti udělil 251 osobám svátost biřmování. Oltář byl od řezbáře Františka Cellera z Olomouce v čistém románském slohu. Byl ze dřeva s celistvou mramorovou menzou, spočívající na mramorových sloupech. Dnes máme v přední části presbytáře zachován z tohoto oltáře obraz Panny Marie, Královny posvátného růžence. Je zdařilou kopii malíře Emanuela Dítěte dle originálu, který je v dominikánském kostele sv. Jiljí v Praze. O více než rok později, 31.11. 1911 byla ustavena samostatná duchovní správa a s platností od 1.2. 1912 byl jmenován první farář P. Karel Svára. První světová válka nám vzala původní tři zvony, a tak musely být nahrazeny roku 1926 novými. To už Hrabůvka i další obce náležely k Ostravě. Pomalu, ale jistě se začala měnit tvář naší kdysi tak malé, chudé a převážně zemědělské obce. Zřízeno bylo dokonce i letiště. Začátkem II. světové války přišla naše farnost o zvony opět. Jako náhrada slouží až do dnešních časů zvon jeden. Doba válečná dopadala zvláště těžce na chudší část obyvatelstva, a proto byla na faře zřízena vývařovna pro chudé a potřebné. Rok 1945 přinesl osvobození, ale jednoduché to nebylo. Kolem kostela dopadaly bomby a granáty, poškozeny byly střechy i okna. Ruští vojáci si na faře dokonce zřídili palebné postavení i s minomety.   Po válce se Hrabůvka postupně měnila v obrovské sídliště, kdy se náš kostel tak trochu začal ztrácet v záplavě výškových budov. Nyní náleží do farnosti i nová sídliště Dubina a Bělský les.   Kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence je postaven v pseudorománském slohu. Byl sestaven z lodě, presbytáře, sakristie, křestní kaple, kůru a věže. Loď je dlouhá 25 m, široká 11 m a vysoká 11 m. Presbytář je 7,5 m dlouhý a 6,5 m široký. Hlavní věž je 47 m vysoká. Pod hlavní věží se nalézá s kostelem spojené podvěží, 4 m dlouhé a 3,35 m široké. Kostel má 10 oken s katedrálními skly s barevnými rosetami a obrubami. Do kostela vcházíme ozdobným portálem pod hlavní věží. Z křestní kaple je dnes zpovědní místnost. V presbytáři na straně evangelijní máme dřevěný kříž, který je upomínkou na svaté misie z roku 1910. Okna v presbytáři jsou dvě s barevnými bordurami a křížky. Po druhém Vatikánském koncilu a změnách, jež nastaly v církvi, byl původní oltář z důvodu velmi špatného stavu odstraněn. Mše svaté se začaly znovu sloužit směrem k lidu, a proto se v presbytáři instaloval nový oltář zhotovený z mramoru. Mramor tohoto oltáře je z kříže, který stál na bývalém hrabůvsklém hřbitově. Později byla ještě položena nová mramorová dlažba.   Vzadu lodě chrámové podpírají dva sloupy a klenutí kůr. Další velkou změnou v našem kostele byla výměna varhan. Původní se prodaly do Heřmanic a místo nich,když byl v roce 1973 státní zlovůlí zrušen kostel sv.Josefa (Don Bosco) v Ostravě, byly tamní varhany, po jistých úpravách, nainstalovány zde. Jsou z roku 1947 od firmy Rieger z Krnova. Vstup na kůr je malou věžkou vedle hlavní věže po 28 schodech točitého schodiště z umělého kamene. Nad hlavním vchodem se vypíná hlavní věž. Vchod do ní vede z malé věžky. Z prvního poschodí, po 22 železných schodech, se dostaneme do druhého poschodí, kde se nalézá hodinový stroj od firmy Karel Adamec z Čáslavi. Dále se po dřevěných schodech dostaneme do třetího patra, kde je na železné konstrukci zavěšen ocelový zvon, odlitý ve Vítkovických železárnách. Podařilo se ho získat z výstavy z roku 1925. Váha včetně armatury je 1204 kg. Je průměru 1 170 mm, výšky 1 050 mm, tónu ,,Cis". Na zvonu je nápis ,,Maria Královno míru, oroduj za nás". V tomto patře jsou tři dřevěné okenice. Z třetího patra je vchod železnými dveřmi na půdu kostela, kde bychom si mohli prohlédnout železobetonovou klenbu a krov. Ze třetího patra vede dřevěný žebřík do věže. Věž je ukončena koulí a křížem 2,5m vysokým. Nad ukončením lodě chrámové při presbytáři se vypíná dřevěná sanktusová věžička 8 m vysoká, oplechována zinkovým plechem. Je na ní malý zvon tzv. pozvihovánek z roku 1926. Byl ulit firmou Buřil a Riss z Kuklen u Hradce Králové. Zvon váží 34 kg a jeho rozměry jsou průměr 350 mm, výška 400 mm a základní tón je ,,D". Před kostelem stojí mramorový kříž, který zhotovil Petr Bořucký v Mor. Ostravě.   V loňském roce jsme společně slavili 100 let od posvěcení našeho farního kostela. Jako součást příprav na tuto oslavu se zahájily opravy, během kterých se nechal vymalovat interiér kostela, provedla se úprava elektroinstalací, proběhla oprava a nátěr venkovní fasády a následně se opravila všechna čtyři schodiště. Práce na venkovní fasádě začaly opravou věže a kříže, který musel být snesen. Konstrukce kříže byla nahrazena novou z nerezové oceli, okrasné prvky byly použity původní. Spolu s novou konstrukcí kříže byla upevněna také nová makovice, do které jsme pro budoucí generace vložili schránku. Oprava se dotkla i věžních hodin, jejichž ciferníky nyní svítí do daleka novým zlacením.   Díky obětavosti mnohých farníků je naše farnost stále živá. Mnohá společenství už zde mají svou tradici - společenství živého růžence, večeřadlo a dominikánští terciáři. Máme vlastní scholu i chrámový sbor, ti nejmenší pak mají svou scholičku. Přes týden se na faře scházejí skauti, skautky, vlčata, světlušky, mladé maminky, mládež a senioři. Na faře probíhá vyučování náboženství pro 1. až 9. třídu. Rovněž se u nás vychovala již několikátá generace ministrantů. Z naše farnosti byli povoláni ke kněžské službě P. Zdeněk Pluhař, P. Bonaventura Štivar, P. Roman Dlouhý, P. Vojtěch Sivek a P. Petr Huvar. Řeholnickou službu si vybral bratr kapucín Tomáš Pracný. V nedávné minulosti u nás působil i divadelní spolek Hraduběl, organizovaly se duchovní obnovy a přednášky. Farníci se společně účastní poutí a Třikrálové sbírky. Aby pro naše farníky neplatilo, že největším nepřítelem katolíků je jejich vlastní nevědomost ve víře, navštěvujeme farní knihovnu a biblický kroužek.

Mše svaté:

 Po 6:30

 Út 17:30

 St 6:30

 Čt 17:30

 Pá 6:30, 17:30

 So 6:30, 16:30

 Ne 6:30, 8:15, 10:00

Adresa

Ostrava - Hrabůvka, Metodějská 1, 700 30

Email - [email protected]