24.05.19
NOC KOSTELŮ

Program Noci kostelů 24. května 2019

Ivona Vlčinská, chvilka poezie

poezie Ivana Slavíka

IVAN SLAVÍK

 

 

V letošní Chvilce poezie uslyšíte nepatrnou ukázku z rozsáhlého díla velkého neznámého autora -

českého básníka Ivana Slavíka.

Pár vět k objasnění těchto protimluvů.

 

Ivan Slavík patřil k okruhu básníků křesťanské spirituální orientace narozených kolem roku 1920.

Sám později své vrstevníky nazval „rozptýlená generace“. Už studia přerušená uzavřením vysokých škol za okupace byla výrazem nepřízně doby. Po válce, během přípravy na literární dráhu, konvertoval (křestním kmotrem mu byl Jan Čep).

Do literárního dění vstupuje jako redaktor časopisu Vyšehrad a už svou básnickou provotinou Snímání s kříže (1947) vzbudil velkou pozornost a očekávání.

Rok 1948 však znamená rázný konec vydávání křesťanských časopisů i literatury.

 

Ivan Slavík je přeložen z Prahy a dlouhá desetiletí působí v Domažlicích  a Hořovicích  jako  středoškolský profesor. Maloměstské prostředí ho nevlídně sleduje jako nepoučitelného podivína, který pravidelně s rodinou navštěvuje bohoslužby.  Básník velké tvůrčí síly nemůže nepsat, ale kromě několika sbírek, které mohly vyjít koncem volnějších šedesátých let, je stále zakázaným autorem. Teprve deset let po pádu totality může vyjít celé jeho básnické dílo a  je zřejmé, jaké hodnoty byly drženy zámkem.

 

Pro dokreslení portrétu Ivana Slavíka je nutné zmínit jeho rozsáhlou překladatelskou činnost, která ho pojila se světem literatury – měl pro ni mimořádné jazykové vybavení – především milovaná francouzština, ale překládaĺ i z dalších čtyř  světových jazyků - němčiny, angličtiny, španělštiny a ruštiny, ale dokonce i z aztéčtiny a mayštiny.

 

Básník, esejista a překladatel, dlouho zakázaný autor, oblíbený středoškolský profesor a vzácný člověk Ivan Slavík zemřel na Štědrý den roku 2002 v Hořovicích.

Celovečení program:

Večerem provází jáhen Jiří Klos
moderace
Občerstvení po celý večer v knihovně
catering zajišťuje Jana Adámková

Informace o kostele

Havířov, kostel sv. Anny

WWW: http://www.farnosthavirov.cz

Adresa kostela: Hlavní třída

GPS: Loc: 49°47'14.905"N, 18°25'5.65"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Mgr. Dagmar Kotajná

 

 

 

Stručné dějiny kostela sv. Anny v Šumbarku Dřevěný filiální kostel v Šumbarku se připomíná, pokud je možno zjistit už z r. 1527 a pak v listině z r. 1596, která se do dnešního dne zachovala. Originál byl psán česky na pergamenovém papíře a měl přitisknutou pečeť "My, Adam Václav z Boží milosti v Slezi kníže Těšínská a Velkého HJohova, známo činíme tímto listem ..."

Původně byl na Šumbarku kostel dřevěný, stál v zámeckém sadu na kopečku, poblíže samého nynějšího zámku na straně severní. Dle tradice byl zámek s kostelem spojen chodbou, takže rodina zámecká mohla do kostela přejít ze zámku přímo chodbou. Kostelík se dostal za evangelické reformace do rukou protestantů, ale dne 25.3.1654 byl navrácen katolíkům. Posvěcení filiálního chrámu se slavilo vždy první neděli po sv. Hedvice, jak praví zpráva z r. 1676.

V noci 30.10.1823 vypukl požár v zámecké prádelně a ten mimo jiné zámecké budovy zachvátil i dřevěný kostel, který do základu vyhořel. Dva zvony spadly a zaryly se hluboko do země. Před požárem se zachoval jen starý stříbrný kalich, jedno žluté hedvábné mešní roucho, kteréžto věci byly v zámku, a ony zvony.

Skoro 22 let neměl Šumbark svého kostela. Vystavění z tvrdého zdiva vyžadovalo velkých obětí. Materiál byl svážen rok od roku, než se ke stavbě přikročilo. Základní kámen byl položen 28.4.1841 za přítomnosti duchovenstva a četného obyvatelstva. Stavbu řídil zednický mistr Jan Herman z Hradiště, tesařskou práci provedl Antonín Kelle. Oba stavbu dokončili r. 1845. Nový kostel byl vysvěcen 27.7.1845 gen. vikářem Matějem Opolským z Bílska. Po vysvěcení měl tehdejší farář farního kostela P. Teod. Josef Schmidt kázání a slavné služby Boží konal karvinský arcikněz a farář z Těrlicka Jos. Rudl. Protože rodiče zakladatele, Ludvík a Anna Neisserová, uskutečnili stavbu svými penězi, byly jejich pozůstatky, které po 30 let v Novém Jičíně odpočívaly, do Šumbarku převezeny a v tomto novém kostele pod hlavním oltářem pochovány.

Starý dřevěný kostelík byl zasvěcen památce sv. Kateřiny a sv. Petra a Pavla, nový na žádost zakladatele byl zasvěcen sv. Anně. Svěcení kostela se odbylo také v den sv. Anny, patronky dnešního kostela.

 



Vojenskou správou byly ve válce z kostela zabrány 4 zvony. První zvon vážil 171 liber (funtů) a měl cenu 171 zl. Pod nápisem byl obraz sv. Kateřiny, kteréžto patronce byl zasvěcen dřevěný kostel. Zvon menší vážil 26 liber (funtů) a měl cenu 30 zl. Zvon byl bez letopočtu s latinským nápisem Ave Maria, Gratia plena, Dominus tecum. Třetí zvon pocházel z r. 1792 a vážil 3 libry (funty), byl darován baronem Mattencloitem z Žebridovic. Veliký zvon, který váží 450 kg, byl z r.1905 a zakoupil ho bývalý šumbarský starosta Jiří Kania se svou manželkou Antonií. Po válce dal ulít farář Cyž železný zvon, byl ulitý ve Vítkovicích.

Mramorový pomník, který dnes stojí před kostelem, býval na sta?rém hřbitově na kopečku nedaleko nynějšího železničního nádraží, byl to pomník bývalého majitele panství šumbarského, jenž nese nápis v německém jazyku: "Hrobka jeho blahorodí p. říšského hraběte Fridricha z Area, pána ze Šumbarku, nar. 11.11.1797, zemřel 21.9.1835. Libé odpočinutí jeho popelu." Vedle stál ještě železný pomník, sešlý, zrezavělý, který se nedochoval, rovněž s německým nápisem: "Hrobka jejího blahorodí, paní říšské hraběnky Jindřišky z Area, roz. svob. paní zDurant. Zemřela 31.8.1849. Lidé odpočinutí jejímu popelu."

Výpisky jsou z knížky "Obec a panství Šumbark ve Slezsku". Napsal Alois Sobek r. 1925.


 

 

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube