Kyjov, kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

Kyjovská farnost byla založena r. 1180, kdy premonstránský opat Michal na Hradisku u Olomouce postavil, v trhové vsi Kyjov, farní kostel sv. Martina. Klášteru Hradisko byl Kyjov darován olomouckým údělným knížetem Václavem roku 1126. Patřil mu až do roku 1539.

K farnosti Kyjov patří ještě části Nětčice, Boršov a obce Bukovany a Sobůlky.

Nynější kostel se stal farním r. 1784 a na místě původního stojí nyní hřbitovní kaple se zvonicí sv. Josefa dělníka. Je to bývalý kláštěrní kostel kapucínů, posvěcený 17.10.1723, jednolodní, podélný, neorientovaný a pravoúhle zakončený, sklenutý barokní valenou klenbou. Roku 1734 byla k němu přistavěna boční loď. Ploché, trojúhelníkovým štítem zakončené průčelí kostela bez věže odpovídá předpisům kapucínského řádu. Na průčelí je barevná freska Matky milosrdenství s Ježíškem od Jano Köhlera z roku 1910.

Pod kostelem je kapucínská hrobka.

Vnitřní výzdoba chrámu je pozdně barokní (rokoko) a novější.

Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od vídeňského malíře Maulbetsche byl neporozuměním odstraněn a nahrazen novým od brněnského malíře Josefa Zeleného z roku 1880.

Oltář v boční lodi byl zasvěcen sv. Martinu. Kazatelna z umělého mramoru s alegorií činné víry na stříšce s reliéfem Kristovy hlavy na řečništi, jakož i protější křtitelnice se sousoším křtu Páně dodala Schweigelova dílna v Brně po roku 1802.

Kamenné sochy sv. Cyrila a Metoděje před kostelem jsou památkou na cyrilometodějské jubileum 1885. Obrazová výzdoba se omezuje na kopii křížové cesty a na dva novější obrazy sv. Martina a Panny Marie.

Malbu kostela provedl roku 1928 Antonín Sychra z Kyjova podle návrhu Jano Köhlera. Jubilejní obnova a výmalba k 250.výročí posvěcení kostela a ke 100.výročí narození Jano Köhlera byla provedena pod odborným vedením akademického malíře Vladimíra Vašíčka ze Svatobořic roku 1973.

Kyjov je od roku 1787 sídlem děkanství.