Lipník nad Bečvou, sbor Knížete Míru

Sbor Knížete Míru, jako nejstarší stavební památka Lipníka nad Bečvou, se nachází v historickém jádru města, na samém okraji ulice Perštýnské. Jedná se o bývalou židovskou synagogu. Za druhé světové války většina židovského obyvatelstva z Lipníka podlehla nacistickému běsnění a tak po válce zpustošenou budovu prodala židovská obec náboženské obci Církve československé.

Historie: Památná stavba představuje nejstarší dochovanou stavbu svého druhu na Moravě a po Staronové synagoze v Praze druhou nejstarší v republice. Nejstarší písemná zmínka o její existenci spadá až do roku 1540, kdy měl Žid Jakub Šilhavý koupit chalupu "v koutě proti škole židovské" (proti synagoze) od Mojžíše Žida mečíře ( viz. příručka Jaroslava Klenovského "Židovské památky Lipníku nad Bečvou"). Nepochybně již dříve po ustanovení a založení židovské obce ve druhé polovině 15. století, zde musela stát prvotní dřevěná či zděná synagoga nebo modlitebna, která byla z důvodu rostoucího počtu obyvatel nevyhovující a nahradila ji nová stavba, pravděpodobně na stejném místě. Jako poslední dům v řadové skladbě, byla synagoga přistavena až k vnitřní zdi městské hradby. Kamenné městské opevnění v Lipníku s baštami a branami bylo vystavěno v letech 1507-1530. Celý hradební okruh se stavěl postupně, po úsecích. Stavba synagogy tak mohla byt přiřazena k hradební zdi. Mohutné zdivo z lomového kamene o šířce 160 cm bylo dodatečně prolomeno pro dvě synagogální okna v západním průčelí. Byl vystavěn rozlehlý hlavní sál o vnitřních rozměrech 1240 x 970 cm.

Nejvýznamnější kuriozitou celé stavby je klenba v hlavním prostoru.Celý její rozvrh má mimořádnou historickou hodnotu. Hlásí se ke stylu pozdní (vladislavské) gotiky počátku 16. století. Podobnost klenby naznačuje stavebníka, který se mohl podílet na sále radnice v nedalekých Hranicích. Stavba prošla v dalších stoletích složitým vývojem, který ovlivnil její vzhled řadou slohových projevů. V letech 1607 byla rozšířena o severní dvoupodlažní trakt, který obsahoval v přízemí předsíň pro muže a ženskou galerii v patře, zaklenutou renesanční křížovou klenbou. V 70. letech 19. století došlo k rozšíření jižní části.

Největší změny se dočkala po odkoupení Církví československou husitskou v letech 1948-1950, kdy se synagoga změnila ve Sbor Knížete Míru. Byly odstraněny vnější novorománské prvky, zrušeny původní vchody a nahrazeny vchody ze severní a jižní strany. Přestavba dala vyniknout žebroví pozdně gotické klenby. Nejvýraznější výzdobou dnešního interiéru tvoří sochy v nadživotní velikosti umístěné nad oltářem. Sochy Mojžíše, Ježíše a Jana Husa vytvořil sochař Navrátil z Velkého Újezdu. V roce 2011 byla dokončena rekonstrukce vnitřních prostor sboru. Všechny prostory byly vymalovány, byly provedena nová elektroinstalace i osvětlení. Nyní za spolupráce s městem byla tato kulturní památka otevřena a zpřístupněna i turistům. Pro návštěvníky je nově připravená stálá výstava fotografií z doby, kdy v budově působila židovská obec.

Bohoslužby: 1. a 3. neděle v měsíci v 17.00 hod.