Žatec, evangelický kostel

Evangelický kostel stojí na křižovatce ulic Komenského a Husovy.  Postaven byl v roce 1897 - 1898 v pseudorenesančním stylu v místě, kde v minulosti stávalo mýto. Křižovatka starých cest na Karlovy Vary a Kadaň je dodnes vyznačena kamenným rozcestníkem u vchodové branky do kostela. Iniciátorem a donátorem stavby byl majitel továrny na papírové krabice Moritz Lüdersdorf, hlava zdejší evangelické obce a kulturní mecenáš. Evangelický kostel byl postaven podle plánů Josefa Petrovského, dvorního architekta M. Lüdersdorfa, jemuž projektoval v Žatci i budovu továrny na kartonáž a obytnou vilu. V pseudorenesančním stylu vystavěný kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a hranolovou věží. Celý vnitřní prostor je kryt stropem. Zařízení a okenní malby na sklech pochází z konce 19. století. Původní varhany, postavené pražským varhaníkem H. Schiffnerem z roku 1897, se po převozu k opravě v roce 1938 do Německa, ztratily. Současné varhany zhotovil pražský mistr Urban a do kostela v Žatci se dostaly po roce 1945 z neznámé lokality. Dnes je kostel majetkem Českobratrské církve evangelické. V kostele se příležitostně pořádají bohoslužby, občas i pěvecká vystoupení či koncerty. K objektu přísluší fara v Husově ulici č.p. 1200.

Evangelický sbor tvoří něco kolem třiceti členů všech věkových skupin, účastnících se bohoslužeb a sborového života. Spíše menší počet členů umožňuje tvořit sboru rodinné prostředí, vítající zároveň upřímně všechny nové příchozí.

Ve sboru je několik rodin s dětmi a v neděli je všem dětem souběžně s bohoslužbami otevřena tzv. Nedělní škola, bohoslužby uzpůsobené dětskému věku.

Sbor ČCE byl v Žatci založen v roce 1947 a to převážně reemigranty z Volyně na dnešní Ukrajině. Čeští kolonisté přicházeli na území tehdejšího carského Ruska v průběhu 19. století a vytvořily zde prosperující komunity. Zpět do staré vlasti se většinou dostali jako dobrovolníci Svobodovy armády a po zkušenostech se sovětským terorem se naprostá většina z nich rozhodla zůstat v Československu. Mnoho volyňských Čechů a jejich potomků patří do sboru dosud.

Až do odsunu byl Žatec převážně německé město. Nový evangelický sbor převzal po válce kostel a sborový dům německé Evangelické církve augsburského vyznání a pokračuje tak v delší tradici evangelické církve v Žatci.

 http://zatec.evangnet.cz/