Frýdek-Místek, bazilika Navštívení Panny Marie/OTEVŘENÉ CHRÁMY

V průběhu Noci kostelů jsou v areálu baziliky k dispozici WC.

Krypta baziliky nebude v letošním roce přístupná, připtravuje se její rekonstrukce, která by měla proběhnout v letech 2023-2025.

Otevírací doba baziliky v rámci projektu Otevřené chrámy (od 1. 5. do 31.10. 2022): úterý-sobota: 9:00-15:00 neděle: 13:00-17:00. Přítomnost průvodce po celou otevírací dobu.

Na frýdeckém návrší Vápenky byla u silnice vedoucí do Lískovce na náklady vrchnosti roku 1665 vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci. Jejím autorem je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Místo začalo brzy oplývat zázračnou pověstí. Podle některých zpráv se o mariánských svátcích objevovalo kolem sochy nadpřirozené světlo. Především po údajném uzdravení jisté šlechtičny z Tovarová, sem začala přicházet ve větším počtu pravidelná procesí poutníků z Hané, hlavně z Tovačova, Velké Bystřice a Klenovic. Panně Marii Frýdecké se tak začalo přezdívat „hanácká Panna Maria“. Roku 1706 nechal frýdecký arcikněz a farář Heřman Leopold Kalinovský vystavět na Vápenkách prostornou dřevěnou kapli a zázračnou sochu umístit na její hlavní oltář. Kaple měla ještě tři boční oltáře zasvěcené Janu Nepomuckému (tehdy ještě nebyl svatořečen), sv. Josefu a sv. Rodině. O mariánských svátcích pak místní duchovní sloužili v kapli a jejím bezprostředním okolí mše pro poutníky. K dalším zázrakům Panny Marie Frýdecké, kromě desítek vyléčení nemocných, byla přičítána událost z 22. července 1707. Při tehdejší průtrži mračen strhnul silný vítr dřevěnou kapli na Vápenkách a padající trámy krovu rozlámaly sokl mariánské sochy. „Samotná socha, postavená na sloupu, však zůstala nedotčena a ani v nejmenším poškozena“, informuje nás o události dobový pramen. Kaple byla znovu obnovena. Stala se dějištěm vleklého a smutného sporu mezi frýdeckým arciknězem a farářem Václavem Tadeášem Faldynou a držitelem frýdeckého panství Františkem Vilémem Pražmou z Bílkova. Hrabě Pražma totiž zamýšlel svěřit duchovní správu poutního místa do rukou minoritů z Opavy, později se uvažovalo rovněž o povolání řádu servitů do Frýdku. K výstavbě zamýšleného kláštera na Vápenkách však nikdy nedošlo a poutní místo zůstalo natrvalo ve správě frýdeckých farářů. Jelikož počet mariánských ctitelů na frýdeckých poutích každoročně narůstal, vybízela neúnosná situace k výstavbě chrámu, který by nahradil nedostačující kapli. Vratislavská konzistoř však zvolila zdrženlivější postoj a roku 1735 ustanovila zvláštní duchovní komisi, která měla prozkoumat pravost zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Frýdecké. Závěry komise vyzněly kladně a stavbě chrámu již nestálo nic v cestě. K realizaci mohutného a prostorného kostela podle projektu Bartoloměje Wittwera z dolnoslezské Nisy se odhodlali frýdecký arcikněz a farář Kryštof Jan Paška a vdova pro Františku Vilému Pražmovi, Karolína Františka Terezie, bez jejíhož štědrého finančního přispění by stavba nikdy nezačala. Základní kámen byl položen 4. října 1740. Výstavbu protahovaly probíhající slezské války mezi Rakouskem a Pruskem. Stavební kámen byl dovážen z nedaleké Lipiny a rovněž z kopce Štandl za Místkem. Dne 13. května 1759 byl chrám Navštívení Panny Marie vysvěcen vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. Dvojice průčelních věží, které se staly novou dominantou Frýdku i celého kraje, byly dostavěny až v průběhu 70. let 18. století. Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 široký a 22,75 vysoký. Na jeho výstavbě a výzdobě interiéru se podíleli přední slezští a moravští umělci. Po stranách chrámové lodi je šest bočních kaplí s oltáři s hodnotnými obrazy (od fulneckého malíře Eliáše Františka Ignáce Herberta) a plastikami. Oltáře jsou zasvěceny sv. Josefovi, sv. Filipovi a sv. Hedvice, patronce Slezska (na pravé straně směrem od hlavního oltáře), na protilehlé straně pak sv. Michaelovi archandělovi, sv. Františkovi z Assisi a sv. Janovi z Boha. Za hlavním oltářem s milostnou sochou Panny Marie Frýdecké, vystavěném v letech 1792–1794, se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1795. Po pravé straně presbytáře je kaple Povýšení sv. Kříže, v níž se nacházela rodinná hrobka Pražmů z Bílkova. Z interiéru chrámu zaujme ještě soubor zpovědnic z roku 1823, cykly obrazů ze života Panny Marie a s evangelijními výjevy od novojičínského malíře Antonína Bergera z roku 1838 či varhany v barokní skříni z roku 1763. Na varhaním kůru je umístěn rodový znak Pražmů z Bílkova – zlaté jelení paroží v modrém poli. Po stranách hlavního vchodu se nacházejí obrazy Panny Marie Růžencové a Panny Marie Karmelské z druhé poloviny 17. století, které pocházejí ze zbořené kaple Zvěstování Panny Marie, která stála od roku 1645 na frýdeckém náměstí. Neodmyslitelnou součástí frýdeckého poutního chrámu je rozlehlá krypta s mumifikovanými těly poutníků z Moravy, kteří utonuli v rozvodněné řece Ostravici. Odpočívají zde také někteří kněží působící v poutním chrámě ve druhé polovině 18. století. V polovině 20. století sem byly přeneseny kosterní pozůstatky Pražmů z Bílkova z jejich původní hrobky pod kaplí Povýšení sv. Kříže. Frýdecký rodák Josef Lang pro kryptu zhotovil lunetové obrazy zachycující významné momenty z dějin poutního chrámu. V roce 2007 byly v Dytrychově zvonařské dílně v Brodku u Přerova ulity dva nové zvony, Panna Maria (850 kg) a Josef (490 kg), které byly slavnostně posvěceny 5. dubna 2008 ostravsko-opavským biskupem Lobkowiczem a zavěšeny v levé věži. Obnovené nádvoří před poutním chrámem zdobí čtyři barokní plastiky z 18. století (sv. Antonín Paduánský, sv. Rafael, sv. Gabriel, sv. Tadeáš), dále sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského z roku 1822 a našich národních patronů sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1949. V 70. letech 19. století bylo okolo poutního chrámu vystavěno 14 kaplí křížové cesty, které byly posvěceny v roce 1877. Výjevy jednotlivých zastavení jsou dílem mnichovské dílny. Uprostřed areálu byla postavena kruhová kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova, zvaná rovněž Římská. Věhlasné pouti k Panně Marii Frýdecké přečkaly staletí. Kromě tří hlavních poutí o svátcích Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie a Narození Panny Marie se zde konají každou první sobotu v měsíci diecézní pouti za nová kněžská a řeholní povolání. Pro výjimečnou duchovní a kulturně-historickou hodnotu mariánského poutního místa byl chrám povýšen 30. srpna 1999 papežem Janem Pavlem II. na tzv. menší papežskou baziliku (basilica minor). Zařadil se tak do skupiny nejvýznamnějších katolických chrámů na celém světě.