Praha 13 - Stodůlky, kaple Nalezení sv. Kříže a sv. Heleny

ŘECKOKATOLICKÝ CHRÁM SVATÉHO KŘÍŽE A SVATÉ HELENYV PRAZE STODŮLKÁCH

V pražských Stodůlkách v části zvané Háje nedaleko Hájčího dvora při železniční trati z Prahy do Zličína a Hostivic nachází se téměř neznámý barokní chrám původně vysvěcený na titul Nalezení sv. Kříže. Od. 12. června 2016 nese titul sv. Kříže a sv. Heleny. Následující text doplněný fotografiemi se snaží poskytnout několik informací o této málo navštěvované a nedávno znovu oživené sakrální památce.

Historie

V místě, kde stojí chrám, tábořila v roce 1742 vojenská posádka císařovny Marie Terezie pod velením jejího manžela vévody Františka Štěpána Lotrinského. Jejím úkolem bylo vypudit z Prahy nepřátelskou francouzskou a bavorskou posádku. Při kácení stromu dne 6. srpna 1742 nalezl jeden voják v něm zarostlý kovový kříž. Odevzdal jej vévodovi, který si jej ponechal na památku. Později jej předal císařovně. Když v roce 1743 císařovna přijela do Prahy, aby zde byla korunována na českou královnu, navštívila také místo, kde tábořilo vojsko jejího manžela. Na tomto místě, kde byl nalezen kovový kříž, položila základní kámen ke stavbě chrámu, který měl být z jejího rozkazu posvěcen na titul Nalezení svatého kříže. Dne 25. srpna 1754 byl chrám posvěcen pražským arcibiskupem hrabětem Janem Mořicem Gustavem Manderscheidem za přítomnosti císařovny Marie Terezie. Dnes již není známo, kde se nachází onen nalezený kovový kříž. Existuje údajně mědirytina, která znázorňuje jeho podobu, kterou zhotovil jistý pražský mědirytec M. Stilbal. O existenci této mědirytiny se však nepodařilo získat žádné informace.

Roku 1761 věnovala císařovna Marie Terezie novému chrámu finanční kapitál ve výši 300 zlatých. Z úroků z tohoto kapitálu mělo připadnout faráři ročně pět zlatých a hudebníkům dva zlaté. Zbývajících osm zlatých mělo být věnováno na údržbu chrám. Chrám v této době stál zcela o samotě na zalesněném ostrohu. Jeho duchovním správcem byl ustanoven libocký farář, jehož povinností bylo sloužit v něm tři mše svaté ročně, a to dne 3. května u příležitosti svátku Nalezení svatého kříže (tento svátek byl po II Vatikánském koncilu zrušen), 25. srpna v den výročí posvěcení chrámu a 14. září ve svátek Povýšení svatého kříže. K libocké farnosti patřil chrám do roku 1787.

V témže roce však nástupce Marie Terezie císař Josef II v rámci jím prováděných církevních reforem chrám vyňal z církevního užívání. Opuštěná kaple poté pomalu chátrala. Sloužila jako přístřeší potulným živlům, což bylo příčinou její devastace.

V roce 1892 se zchátralého chrámu ujal německy mluvící český duchovní Mons. Karl Jänig, který jej vlastním nákladem za pomoci inženýra Františka Zelenky, majitele nedalekého Hájčího dvora, nechal opravit. 25. srpna 1892 byl chrám znovu posvěcen. Náboženský život se však do něj vrátil jen nakrátko, a tak byl opět odsouzen k pomalému chátrání. K jeho větší opravě došlo počátkem v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Poškozené ozdobné dveře s cheruby byly nahrazeny jednoduchými. Vybavení interiéru bylo nenávratně ztraceno či zničeno. Po opravě přibližně do roku 2006 byl chrám příležitostně využíván farností sv. Jakuba Staršího v Praze Stodůlkách. Poté nebyl využíván až do jara roku 2011

Popis

Jedná se o stavbu kruhového půdorysu s dvěma apsidami. V malé vstupní apsidě jsou dvoukřídlové vstupní dveře. Otupené rohy této apsidy jsou ozdobeny výklenky. Ve velké apsidě je umístěn presbytář. Chrám je zastřešen mansardovou střechou, na jejímž vrcholu se blýská kovový kříž vsazený v kamenné kouli. Denní světlo do chrámu vniká v dostatečné míře dvěma velkými vitrážovými okny umístěnými na bocích velké apsidy, vitrážovými okny nad podstřešní římsou a vitrážovým oknem nad vchodovými dveřmi. Do chrámu se vchází po dvou širokých nízkých schodech. Podlaha je kamenná. Vnitřek je klenutý, v rozích jsou pilastry (neúplné sloupy) s rokokovými hlavicemi. Kněžiště sestává ze dvou stupňů a okrouhlého kamenného oltáře pokrytého bílým oltářním plátnem. Architektem a stavitelem chrámu je s největší pravděpodobností Kilián Ignác Dietzenhofer, známý český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka.

Interiér chrámu je bohatě zdoben krásnými nástěnnými malbami. Na oltářní nástěnné malbě je znázorněna scéna nalezení svatého kříže, jak ji podává Legenda Aurea (Zlatá legenda), kterou napsal přibližně koncem padesátých let 13. století dominikánský mnich a pozdější janovský arcibiskup Jakub de Voragine. Podle ní římský císař Konstantin Veliký, který vešel do dějin zejména tím, že Milánským ediktem z roku 313 dal křesťanům svobodu, vyslal svou matku Helenu (na oltářním obraze vpravo) s vojskem do Jeruzaléma, aby tam nalezla kříž, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Jeruzalémští židé pověřili svého souvěrce Judu, aby věc s císařovnou vybavil. Tento mladý žid jí však tvrdil, že neví, kde by se kříž mohl nacházet. Císařovna Helena jej proto nechala zavřít do prázdné cisterny. Po třech dnech se Juda v cisterně podle legendy obrátil ze židovství ke křesťanství a začal se modlit ke Kristu. V tom se objevil dým stoupající ze země. Juda byl vytažen z cisterny. Na místě, kde ze země stoupal dým, byly vykopány tři kříže, neboť podle Bible byl Kristus ukřižován spolu se dvěma dalšími odsouzenci. Vznikla tedy otázka, na kterém z těch třech křížů byl Ježíš ukřižován. Právě tudy kráčel pohřební průvod a na márách nesli mrtvého mládence. Juda, který se mezitím nechal pokřtít, přijal jméno Cyriak, a který byl z popudu císařovny Heleny konsekrován na biskupa (na oltářním obraze uprostřed), zastavil pohřební průvod a přiložil k tělu mrtvého mládence postupně tři nalezené kříže. Při dotyku posledního z nich mládenec (na oltářním obraze vlevo) ožil. To bylo považováno za důkaz, že právě tento kříž je tím, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován.

Obraz na klenbě apsidy nad oltářem znázorňuje vítězství křesťanství nad pohanstvím. Jsou na něm patrné čtyři ženy, z nichž každá má představovat jeden světadíl: Europu, Asii, Afriku a Ameriku. Austrálie a Oceánie v této době byla neznámá. Alegorická postava bílé pleti v královském rouchu klečí na postavě se zavázanýma očima, která představuje pohanství. Dole leží rozbitá modla, na pozadí je vidět pyramida se sfingou. Nad tím se vznáší anděl s křížem. Nahoře v oblacích vlaje stuha s nápisem O CRUX AVE SPES UNICA, což v překladu z latiny znamená Buď pozdravem, Kříži, jediná naděje.

Kopulovitá klenba chrámu je na bocích zdobena obrazy čtyř andělů nesoucích na poduškách vladařské insignie, a to korunu římského císaře, českou svatováclavskou korunu, uherskou svatoštěpánskou korunu a rakouský arcivévodský klobouk. Ve středu kopule je obraz anděla s křížem a po jeho obvodu slova FULGET CRUCIS MYSTERIUM, což v překladu z latiny znamená Tajemství kříže září.  

Současnost

V současné době je chrám v soukromém vlastnictví. Ze strany majitele je chrámu věnována náležitá péče. V květnu roku 2011 na základě dohody s majitelem chrám získal vlastního správce. Interiér byl vyčištěn a připraven ke konání bohoslužeb. Od června roku 2011 poprvé v historii jsou v tomto chrámu konány pravidelné nedělní řeckokatolické zpívané bohoslužby ve staroslověnštině a v ukrajinštině od 9.00 hodin. V době od 8.00 hodin do 10.00 hodin je možné si chrám prohlédnout a fotografovat jeho interiér.

Postupně bylo v roce 2012 pořízeno vnitřní vybavení chrámu. Tvoří jej dvě řadym jedna po třech a druhá po čtyřech dřevěných lavicích , umožňující pohodlné sezení pro 20 osob. Renovaci a odbornou instalaci lavic provedla truhlářská firma Martin Cís z Prahy Stodůlek. Bohoslužebné potřeby ani roucha se či jiný drobný mobiliář se v chrámu mimo bohoslužbu neponechávají. V roce 2013 byly vyměněny vitráže a klempířské prvky a vybudován odvodňovací věnec. Bylo vystavěno nové schodiště a navazující cesta od stanice autobusu. V roce 2014 byly provedeny stavební opravy chrámu, zavedena do něj elektřina a vybavení zabezpečovacím zařízením napojeným na pult centrální ochrany Městské policie a Policie České republiky. V roce 2015 bylo instalováno vytápění a osvětlení interiéru chrámu. V roce 2016 byla zpevněna přístupová komunikace Za Hájčím Dvorcem pro automobily. Rok poté došlo k rozsáhlé asanaci renovaci chrámu firmou MIDE s. r. o. Interiér je vyzdoben ikonami od dárců.

Dne 12. června 2016 při archijerejské posvátné liturgii biskup dr. Špiner posvětil chrám na titul sv. Kříže a sv. Heleny.

Všichni, kteří se rozhodnete k nedělní návštěvě chrámu svatého Kříže a sv. Heleny, jste srdečně zváni. Bližší informace a vaše dotazy budou správcem chrámu zodpovězeny na e mailové adrese: [email protected], nebo na tel. 601209050. Děkujeme Vám za Vaši návštěvu.