Praha 19 - Kbely, kostel sv. Alžběty Durynské

Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v listopadu 1918 paradoxně předznamenalo vybudování nových kaplí a kostelů na periferii Prahy. Naši věřící předkové se totiž neuzavřeli uraženě do letargie, ani nepropadli zoufalství. Správně pochopili svůj díl viny a konfrontaci přijali jako výzvu k pravé evangelizaci. Proto víc než jen symbolické bylo jejich rozhodnutí vybudovat Matce Boží novou svatozář na periferiích Prahy. „Rozsypané hvězdy“ ze Staroměstského náměstí tak během dvou následujících desetiletí nahradila řada kaplí a kostelů. Od října 1932 mezi ně patřila také kaple sv. Alžběty Durynské ve Kbelích. U jejího zrodu stál P. Jan Evangelista Urban.

Kaple sv. Ažběty ve Kbelích byla již od počátku provizoriem. Vznikla přestavbou bývalé stodoly a měla sloužit jen do doby, než bude v obci vybudován kostel. Nepřízeň doby však zhatila přípravy a znehodnotila nashromážděné prostředky. Dlouhá léta původní kaple chátrala. Když zdejší duchovní správu na počátku devadesátých let opět převzali bratři františkáni, byla již v téměř havarijním stavu. Pro pravidelné bohoslužby bylo nutné upravit náhradní prostor a připravit se na nějaké radikální řešení a to i proto, že se společenství věřících poznenáhlu rozrostlo a ožilo.

První pokus vedoucí k vybudování nového kostela byl v květnu 1991, kdy z podnětu Ing. Matěny z Československé strany lidové byl učiněn na zastupitelstvu obce Kbely pokus o získání vhodného pozemku ve středu obce za účelem stavby nového kostela. Územní plán byl však již schválen v jiné podobě a nechuť zastupitelů i některých místních obyvatel angažovat se pro potřeby věřících vrátil zájem farníků zpět k místu chátrající kaple.

Když se začátkem roku 1994 stal duchovním správcem kostela P. Cyril Bystrik Janík OFM a stavba nového kostela se jevila nereálnou, začalo se uvažovat o rekonstrukci bývalé kaple, avšak ani k té již nedošlo. Málo udržovaná kaple přestavěná z bývalé stodoly totiž trpěla neúnosnou vlhkostí a řadou dalších nedostatků. Jakékoliv investice tímto směrem znamenaly výdaje bez efektu. Naděje na nový kostel však stále žila. Dokladem bylo posvěcení základního kamene papežem Janem Pavlem II. na Letenské pláni 27. dubna 1997.

Kardinál Miloslav Vlk 27. ledna 1997 podepsal rozhodnutí a Kbely se staly samostatnou kvazifarností svěřenou do správy P. Antonínu Klaretu Dąbrowskému OFM.

Za přítomnosti pana architekta d´Ambrose a P. Antonína schválila 27. března 1998 liturgická komise návrh na stavbu nového kbelského kostela. Díky tomuto rozhodnutí mohlo být přikročeno k práci nad projektovou dokumentací.

Z místních věřících byl „duší“ stavby pan Ing. Jan Korenčík starší, který tak má na úsilí o zachování odkazu našich předchůdců výraznou zásluhu. Hlavní zodpovědnost ovšem padla na bedra nového duchovního správce kvazifarnosti P. Jiljího Jiřího Přibyla OFM, neboť právě on nesl největší tíhu nesnadného a nevděčného obstarávání finančních prostředků.

Po několikaleté přípravě byla v roce 2001 zahájena stavba nového kostela sv. Alžběty. Ideový projekt připravil architekt Bernardo d´Ambrose, který se inspiroval charitativní činností sv. Alžběty a dal kostelu podobu bochníku chleba, z něhož již část byla odkrojena a rozdána. Projekt připravil Ing. Jan Korenčík se synem. Výzdoba interiéru včetně okenní vitráže je záležitostí Bernarda d´Ambrose.

Kostel vysvětil v neděli 13. června 2004 v 10 hod. kardinál Miloslav Vlk.