Zásmuky, kostel Stigmatizace sv. Františka, klášter

Stručná historie kláštera

Zakladatelem zásmuckého kláštera je Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka, který byl nejvyšším purkrabím Českého království. I když jeho úmysl založit klášter byl zřejmě staršího data, písemně jej lze doložit zakládací listinou z 11. března 1690. Samotná výstavba konventních budov probíhala v letech 1691-1694. Celý areál vysvětil 1. srpna 1694 sedlecký opat Jindřich Snopek. Následujícího dne byli řeholníci uvedeni do konventu, když jim zakladatel slavnostně předal klíče jak od konventu, tak i od kostela Stigmatizace sv. Františka. V roce 1698 byla Šternberky přistavěna ještě kaple sv. Antonína.

Ve své historii se klášter stal účastníkem několika dramatických událostí. Patří sem především bitva u Kolína v roce 1757, během které přiváželi raněné z obou znepřátelených armád do Zásmuk. V klášteře i po domech je ošetřovali františkáni. Budova konventu i klášterní kostel sloužily jako vojenský lazaret. Mnoho vojáků zde zemřelo a byli pohřbeni v klášterní zahradě.

Klášter v době josefinských reforem nebyl zrušen, nicméně reformy se dotkly jeho života. Šternberská nadace původně počítala s dvaceti řeholníky, avšak v době josefinismu byl počet redukován na dvanáct. Na přelomu 19. až 20. století zde žili již jen čtyři řeholníci, z nichž dva měli kněžské svěcení.

Za druhé světové války nacisté klášter zabrali a využili jako internační zařízení a shromaždiště před transportem do koncentračních táborů pro katolické kněze. Gestapo zde věznilo přes sedmdesát kněží, z nichž několik v klášteře zemřelo.

Příchodem Františkánů - řádu Menších bratří-observantů začalo nové období dějin tohoto místa - zásmuckého kostela a kláštera. S Boží pomocí, přes řadu nepříznivých období, počínaje bitvou u Kolína, přes dobu Josefa II., proměnu v internační tábor za II. světové války i komunistické perzekuce, dosud tento klášter a kostel trvá a věřme, že vytrvá.

Současnost

Klášter Zásmuky je tři sta let starý františkánský klášter, do kterého se výrazně vepsala historie naší země. V posledních dvaceti letech v něm dochází paralelně se stavební obnovou k postupné komunitní obnově, kterou zajišťují dobrovolníci z řad skautů, farníků, umělců, studentů a jiných dobrodinců. V klášteře probíhají projekty směřující k připomínání naší kulturní evropské identity, k objevování duchovních hodnot, k obnovování vztahu lidí ke kostelům a ke křesťanským tradicím. 

Umělecké programy v posledních letech:

2013 / 14 Co je za tou zdí?

Projekt poprvé ve své novodobé historii otevřel dveře kláštera široké veřejnosti. Podporován byl iniciativou Zachraňme dominanty.

2014 / 15 Dopis nevinnému

Tento projekt se zaměřil na pohnuté osudy osobností, které prošli nebo mohli projít klášterem během jeho tři sta let staré historie. Podporován byl Ústavem pro studium totalitních režimů.

2015 / 16 Uvnitř a vně

Projekt byl zaměřen na hledání duchovní identity v současném světě, objevování souvislostí. Byl podporován mezinárodním projektem proti totalitě Mene Tekel a Knihovnou VH.

2016 / 17 Labyrinty

Projekt podporuje uvažování o tom, jak se orientovat v bludišti současného světa. Jaké jsou orientační body nebo ukazatele, čemu se vyhnout, jak rozuzlit tajemství správné cesty.

2017 / 18 Ecce Homo

Projekt "Ejhle člověk" se zamýšlel nad tématem člověka a jeho působení v místě v čase v souvislostech. Navazoval i na významné výročí 100 let republiky.