| 18:00 | - | 21:00 | Otevřeno, možnost návštěvy |
| 18:00 | - | 18:05 |
|
| 18:10 | - | 19:00 |
koncert smyčcového orchestru ZUŠ Tábor pod vedením Jiřího Sychy |
| 19:00 | - | 19:30 |
vystoupení pěveckého sboru DOMINO pod vedením Josefa Čechtického |
| 19:30 | - | 20:00 |
Najdeš odvahu vstoupit do tajemného prostoru „klášterní“ krypty? komentovaná prohlídka s Pavlem Kaškou |
| 20:00 | - | 20:15 |
vystoupení houslového kvarteta ZUŠ Tábor - Barbora Chládková, Anna Křemenová, Tereza Křemenová a František Kramář |
| 20:15 | - | 21:00 |
|
WWW: http://www.volny.cz/faratabor
Adresa kostela: Děkanská 305/6
GPS: Loc: 49°24'49.662"N, 14°39'21.05"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Jan Křemen
Klášterní kostel Narození Panny Marie postavili v Táboře augustiniáni v 17. století. Základní kámen byl položen 8. září 1642, v den svátku Narození Panny Marie - odtud zasvěcení kostela. Stavební materiál byl získán ze zbořených domů - celkem jich bylo v daném prostoru zbořeno 44. Stavba pokračovala velmi pomalu, neboť na konci 30leté války byl Tábor zpustošen od Švédů a černým morem. Pod celým kostelem byla vybudována rozsáhlá krypta, do které byly roku 1708 přeneseny pozůstatky pohřbených šlechticů a měšťanů. Celá stavba klášterního komplexu byla dokončena roku 1666 ve stylu italského baroka. Stavbu vedl významný stavitel té doby pražský Ital Antonio de Alfieri. Před klášterem byly odkoupeny další domy a vytvořeno Klášterní náměstí, dnes zvané Mikuláše z Husi. Od roku 1782 začal císař Josef II. rušit kláštery řádů, jež vedly rozjímavý život. I augustiniáni v táborském klášteře byli ponecháni "do vymření". A tak r. 1816 odešel poslední řeholník do kláštera ve Lnářích a kostel Narození Panny Marie zůstal jako filiální v táborské farnosti. Klášter pak sloužil postupně jako vězení, kasárna a dnes je v něm sídlo Husitského muzea.
Kostel je orientován kněžištěm na západní stranu, tato výjimka byla povolena vzhledem k přístupu. Průčelí zdobí sochy sv. Augustina a sv. Moniky. Hlavní oltář a krásná kazatelna se honosí bohatými ozdobami rokokovými. Z postranních oltářů byly ponechány jen čtyři. Další dva byly přesunuty do děkanského kostela a dva do kostela v Dražicích.
Tábor, kostel Proměnění Páně – 0,3 km
Tábor, kostel sv. Filipa a Jakuba – 0,3 km
Tábor, Farní sbor Českobratrské církve evangelické – 2,0 km
Sezimovo Ústí, kostel Povýšení sv. Kříže – 4,3 km
Dražice, kostel sv. Jana Křtitele – 7,9 km
Planá nad Lužnicí, kostel sv. Václava – 8,3 km
Borotín-Nový Kostelec, kostel Narození Panny Marie – 9,1 km
Jistebnice, kostel sv. Michaela – 15,9 km
Chýnov, modlitebna sboru Církve československé husitské – 16,8 km
Soběslav, kostel sv. Petra a Pavla – 17,4 km
Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.
© 2026, Noc kostelů