07.06.2024
NOC KOSTELŮ

Rousínov, kostel Cyrila a Metoděje (bývalá synagoga)

Program Noci kostelů 7. června 2024

Kostel není přihlášen do letošního ročníku Noci kostelů.

Informace o kostele

WWW: http://drevenykostelik.cz

Adresa kostela: V uličkách 7 (vchod z ulice Skálova,vedle parkoviště)

GPS: 49°12'8.921"N, 16°52'49.588"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Martin Kopecký

Setkáváme se v bývalé židovské části města, část zvaná „Na trávníkách“. Náš kostel-sbor byl původně židovskou synagogou. Město Rousínov vzniklo na významné dálkové obchodní cestě z Brna do Olomouce, nejstarší písemná zpráva pochází již z r. 1222. Počátky židovského osídlení Rousínova zřejmě souvisejí s vypovězením Židů z moravských královských měst r. 1454, zde z blízkého Brna. První písemná zmínka o Židech se vztahuje k r. 1454, jinou listinou z r. 1584 přešla pravomoc nad rousínovskými Židy z města na vrchnost, r. 1593 získala židovská obec právo volit si sama rychtáře a přísedící. Třicetiletou válkou silně zdecimovaná komunita se v následujících desetiletích rychle rozrůstala: zatímco v r. 1548 zde bylo jen 9 židovských domů a v r. 1617-34 domů, v r. 1656 - 37 domů a r. 1753 již 45 domů, od konce 18. stol. potom 132 domů, v nichž žilo 195 povolených familiantů (tzn. hlav rodin, kde pouze na nejstaršího syna přecházelo právo ženitby). Rousínovští Židé se tehdy zabývali především obchodem (hlavně vlnou), dále řemesly (řeznictví, jirchářství, koželužství), byli též nájemci mýta a výrobny potaše. Židovská čtvrť trpěla spolu s městem četnými požáry (r. 1726, 1825, 1850) a drancováním vojsky. Uvolnění z nesvéprávného postavení židovských obyvatel přinesly z části Josefinské reformy v 80. letech 18. stol. , v plné míře revoluční rok 1848. Ze stísněných prostorových poměrů ghetta se Židé začali houfně stěhovat do velkých měst, kde byly příznivější ekonomické podmínky. V letech 1851-1919 tvořila židovská čtvrť dokonce samostatnou politickou obec (starosty byli postupně David Brüll, Emanuel Bauer a Richard Löw). Vývoj počtu obyvatel: r. 1791 - 902 Židů (a křesťanů, tj. 55% obyvatel města), r. 1804 - 1063 Židů, r. 1835 - 1086 Židů (a 994 křesťanů, tj. 52%), r. 1857 - 1148 Židů, r. 1880 - 477 Židů (a 1242 křesťanů), r. 1890 - 309 Židů, r. 1900 - 199, r. 1910 - 145, r. 1930 - 31 Židů. Jménem je známo 20 rousínovských rabínů od 16. století do zač. 20. století, kdy zde působil poslední rabín dr. Max Steif. K významným rodákům patřili vrchní rabín ve Frankfurtu n. M. dr. Nehemias Brüll (1843-1891), básnířka Rosa Barach, roz. Gottlob (1841-1905), historik antiky Siegfried Reiter (1863-asi 1942), vídeňská malířka Lisa Franklová (1895-po 1940), hlubokou stopu zde zanechala rozvětvená rodina Barberů. Tragickým epilogem staleté existence židovské obce v Rousínově se staly hrůzy nacistické okupace: židovští občané byli 15. 4. 1942 deportováni do Terezína a odtud do vyhlazovacích táborů na východě. Židovská čtvrť o ploše asi 5 ha se rozkládá v jihozápadní části městského jádra - rostla postupným zakupováním křesťanských domů, takže v 1. čtvrtině 18. stol. patřily židovským majitelům i všechny domy v západní části náměstí, kolem katolického kostela. Údajně právě tato situace vedla císaře Karla VI. r. 1726 k vydání tzv. translokačního  reskriptu, podle, podle nějž měly být přeloženy židovské domy z blízkosti kostelů a tras procesí a zřízena uzavřená ghetta. K posouzení těchto skutečností v dotčených městech vyhotoveny separační plány, které se pro nás dnes staly cenným zdrojem poznání. Shodou okolností se právě v Rousínově navržené úpravy nerealizovaly. Dřívější židovskou čtvrť tvoří ulice Skálova, Trávníky, V uličkách a jihozápadní část náměstí. Těžiště území zaujímá synagoga, další nezbytné instituce představoval obecní dům se školními třídami a výpomocnou modlitebnou čp. 105 (zbořen r. 1974). Mimo areál na náměstí východně radnice stálo 29 židovských  obchodních krámků, o nichž existují zprávy již koncem 17. stol. Jádro ghetta bylo propojeno s náměstím tmavými průchody v domech v domech č.22 a 29 a úzkou uličkou v rohu,křivolaké uličky oddělovaly malé skromné židovské domky. Na některých z nich je možno ještě dnes pozorovat tzv. reálné dělení na více dílových vlastníků nebo zvláštnosti, kdy má jedno stavení vstup či místnost v sousedním domě ( např. Trávníky 11 a 13). Původní synagoga měla být postavena v r. 1591, byla později několikrát přestavovaná, v dnešní pozdně klasicistní podobě pochází z r. 1842 (viz pamětní deska na západním štítě budovy). Svému účelu sloužila do začátku okupace, v r. 1949 ji pro své liturgické potřeby adaptovala církev československá husitská: podle projektu architekta Emila Rabensteina byla změněna orientace vstupu a svatostánku z typické západ-východ na jih-sever, přičemž byla vybudována jižní vstupní předsíň. Židovský hřbitov se nalézá na jihovýchodním okraji židovské čtvrti, se vstupem dvěma kovanými branami na konci ulice Trávníky. Hřbitov je rovinný, nepravidelného protáhlého tvaru, o rozloze 5964 m2, je ohrazen solidní kamenocihelnou zdí. Náhrobní kameny jsou hustě osazeny v nepravidelných řadách, nápisem obráceny zpravidla k severovýchodu. Mezi pomníky vynikají bohatě zdobené pozdně barokní kameny s židovskou symbolikou (ruce kohenů, levitské nádoby, koruny, lvíčci, jelínci, srdce, květiny ad.). Nejstarší čitelný náhrobek pochází z r. 1695, ovšem hřbitov sám je mnohem starší - jistě byl založen nedlouho po konstituování židovské obce. Svou celistvostí a historickým významem patří nemovité památky rousínovské obce k nejhodnotnějším artefaktům svého druhu na Moravě.

Slavnost otevření sboru Páně v Rousínově V neděli 10. 7. 1949, konalo se slavnostní otevření prvního sboru Páně, v naší farnosti vyškovské, sboru sv. Cyrila a Metoděje v Rousínově, za veliké účasti celé farnosti a mnoho hostů z celé střední Moravy. V průvodu, který čítal přes tisíc věřících, neseno 16 církevních praporů, 18 kněží - připochodovalo ke sboru Páně, načež bratr biskup Dr. Bohumír Cigánek, předal slavnostně klíč od sboru Páně, bratru faráři Bohuslavu Pavlíčkovi z Vyškova. Po slavnostních bohoslužbách, které vykonal br. biskup Dr. Bohumír Cigánek z Olomouce, jemuž přisluhoval bratr farář Pavlíček z Vyškova a ostatní kněží, promluvil bratr biskup ve slavnostním kázání o slovanských věrověstech, Cyrilu a Metoději, kteří našemu národu přinesli téměř přes 11-ti sty lety, srozumitelnou víru v Krista a slovanskou liturgii, dále o tradici husitské a českobratrské, se zápalem a nadšením, že získal si srdce všech přítomných.Po projevech hostů, bratr farář Pavlíček, přečetl pozdravné přípisy a telegramy k dnešní slavnosti. Dále poděkoval Ústřední radě v Praze za půjčku, za pomoc Diecézní radě a státním úřadům, bratřím a sestrám z Rousínova a okolí a z celé farnosti, za dary a brigádnickou práci, kterou z lásky pro Boží dílo a církev vykonali. Společným úsilím se dobré dílo podařilo. Volám vše: Zaplať Pán Bůh! Byl to veliký svátek Rousínovska. Náš sbor prošel za 400 let mnohými úpravami. Poslední velká rekonstrukce "od střechy až po základy" byla zahájena v roce 2001 a téměř dokončena v roce 2012. Z budovy v havarijním stavu se stal opět útulný chrám Páně. Naše církev byla v Rousínově a okolí založena v roce 1922. Bohoslužby a obřady se konaly ve školní budově. Nyní po téměř sedmdesát let je nám duchovním domovem bývalá synagoga, sbor Cyrila a Metoděje. Čtyři staletí stará synagoga se tak i dále snaží být důstojným místem setkávání. Lavice a stůl Páně jsou dílem místních farníků, rousínovských nábytkářů. Realistický reliéf za stolem Páně je dílem z roku 1950 a je zachován v původním stavu. Velký obraz poslední večeře Páně je darem místní rodiny Kalábových své církvi z roku 1929. V zimě je sbor vytápěn přímotopy v lavicích. Těšíme se na každého, kdo k nám zavítá.

Pravidelné bohoslužby se zde konají: každou 1., 3. a 5. neděli v měsíci v 18:30 hodin (od Dušiček do Velikonoc v 17 hodin).

Sváteční bohoslužby: Štědrý den 24.12, Nový rok 1.1., Zelený čtvrtek, Velký Pátek, Velikonoční neděle, Svatý Duch, M. J. Hus, Dušičky - vždy ve 13 hodin.

Setkávání na biblických hodinách pro dospělé, společenství pro mládež, mateřské centrum a náboženství pro děti - se dozvíte v oznámeních při bohoslužbách.  

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube