Jihlava, kostel sv. Jakuba Většího

Farní kostel sv. Jakuba Většího, národní kulturní památka, je hlavním kostelem v rámci jihlavské Římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba, která je historicky pod patronátem kněží a bratří premonstrátů ze Strahovského kláštera v Praze. Krátce po založení města (mezi 1240–1243) započala stavba nového kostela, jenž byl v květnu 1257 posvěcen a povýšen na kostel farní olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku. Současně sem byla přenesena farní správa od kostela sv. Jana Křtitele. Od počátku až dodnes kostel sv. Jakuba vlastní, spravuje a do náročných oprav investuje řád premonstrátů, od roku 1591 jsou to premonstráti strahovští. Trojlodní halová stavba s dvojicí věží v západním průčelí byla budována až do počátku 16. století. Dne 5. července 1436 zde bylo za přítomnosti císaře Zikmunda vyhlášeno české znění Basilejských kompaktát. V interiéru se nachází kromě hlavního oltáře s obrazem stětí sv. apoštola Jakuba, patrona celé farnosti, také např. jeho socha, kde je znázorněn jako poutník (16. stol.), dále socha sv. Kateřiny Alexandrijské (14. stol.), sousoší Olivetské hory (kolem roku 1480) a faksimile národní kulturní památky tzv. Přemyslovského kříže.

Součástí přístupného interiéru kostela je barokní poutní kaple Panny Marie Bolestné, spojená s kostelem svým hlavním vchodem. Byla postavena strahovskými premonstráty v letech 1701–1703, především z milodarů jihlavských občanů, zvláště pak od fyzika dr. J. J. Kielmanna. Do roku 1784 byla užívána zdejším bratrstvem Panny Marie Bolestné. Interiér má bohatou štukovou výzdobu od G. A. Corbelliniho. Kopuli zdobí malby od M. V. Halbaxe. Uprostřed oltáře z roku 1723 je nika s gotickým sousoším Piety z doby kolem roku 1330.

Tato mariánská kaple byla v letech 1999–2006 strahovskými premonstráty obnovena. Od roku 2008 až dodnes probíhá postupně i obnova kostela, na které se finančně podílí především Královská kanonie premonstrátů na Strahově jako vlastník, dále pak symbolicky naše farnost, a skrze získané dotační programy v různé míře také Ministerstvo kultury, Město Jihlava a Kraj Vysočina. V roce 2008 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou. V roce 2017 začala připravovaná generální oprava krovu a pláště střechy kostela, na které se podílí EU, Ministerstvo pro místní rozvoj a strahovští premonstráti, a která by měla být ukončena v druhé polovině roku 2019.

Kostel s poutní kaplí je pravidelně otevřen v čase bohoslužeb (viz web farnosti), koncertů i při dalších příležitostech. Celoročně je k nahlédnutí pak přes zádveří hlavního vchodu. Do kaple je možné v letní sezoně nahlédnout z náměstí přes mříž bočního vchodu. Prohlídky pro skupiny lze domluvit v kanceláři farnosti. V tzv. křestní kapli kostela sv. Jakuba Většího je možné shlédnout také malou a zajímavou historickou expozici, zachycující liturgii zde konanou, informace o premonstrátech a zobrazující kopie některých historických listin či zajímavé předměty.

Od roku 2020 je možné v rámci prohlídkových okruhů, nahlédnout s výkladem průvodce do unikátních, nově zrekonstrovaných krovů z roku 1539. V roce 2021 byla také znovu otevřena severní vyhlídková věž, která nabízí jedinečný pohled na celé město.

Svatojakubská farnost je tvořena společenstvím křesťanů kolem čtyř kostelů, tzn. farního sv. Jakuba Většího a tří filiálních - sv. Ignáce z Loyoly, sv. Jana Křtitele a Nejsv. Srdce Ježíšova. Informace o životě farnosti, bohoslužbách, různých aktivitách, péči o památky a objekty atd. najdete na webu farnosti. Pokud Vás zajímá jak žijeme, podívejte se na web farnosti www.svjakub.cz, kde najdete další informace.