28.05.2021
NOC KOSTELŮ

Dolní Kounice, klášter Rosa Coeli

Program Noci kostelů 28. května 2021

18:00 - 24:00
Možnost navštívení kaple sv. Barbory
Kaple sv. Barbory se nachází nad kostelem sv. Petra a Pavla
18:05 - 23:45
Prohlídky o historii kláštera Rosa coeli
Nabízíme tištěné průvodce a QR kódy, průvodci Vám za dodržení hygienických podmínek zodpoví vaše dotazy od 24.5.Jsou zakázány skupinové prohlídky a návštěvníky čekají hygienická omezení KOVID

Informace o kostele

GPS: 49°4'8.04"N, 16°28'16.68"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Vladimíra Krmelová

Návaznost na dopravu:

Autobus Modřice 512

Autobus Ivančice 154

Vlak Brno S41

 Vítejte v Klášteře Rosa coeli [vyslovuj rósa céli] v Dolních Kounicích

Klášter se řadí k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Je nejstarší ženský premonstrátský klášter na Moravě i nejstarší šlechtickou fundací.

Portál: svým pojetím i sochařským provedením patří vstupní portál k ojedinělým dílům tohoto typu u nás. Dominantní je na něm reliéf Krista, který pravicí žehná a v levé ruce drží knihu života, u hlavy má písmena alfa a omega, což znamenalo, že Kristus je počátkem a koncem všeho. Pod jeho rukama jsou dvě hlavy. Portál je zakončen trojúhelníkovým štítem (vimperkem), do jehož plochy je vkomponovaná panelová kružba trojlistu. Vimperk zakončuje kamenná kytice.

Klášterní kostel: má půdorys tvaru kříže. Hlavní chrámová loď měří 45 m na délku a 10 m na šířku. V přední části klášterního kostela v tzv. presbytáři se nacházel hlavní oltář zasvěcený Panně Marii. Ve vstupní části chrámu se po pravé straně nachází malý gotický portálek vedoucí na vřetenové schodiště ve věžici, která vystupuje z jižní zdi lodi a je završena zděnou jehlancovou střechou. V západní části hlavní lodě byl chór. Přístup na chór byl z prvního patra jižního křídla křížové chodby nebo portálem ze zmíněného schodiště. Kvalitní sochařské zpracování spolu s ostatními vyspělými kamenickými detaily jednoznačně ukazují, že v Kounicích pracovala stavební huť nejen důvěrně obeznámená s tvaroslovím obvyklým v parléřovské huti Karla IV., ale i dosahující její kvalitativní úrovně.

Příčná chrámová loď-transeptna jižní straně byl údajně oltář zasvěcený sv. Fabiánovi a Šebestiánovi, na levé straně pak oltář zasvěcený sv. Janu Křtiteli. V křížení příčné a hlavní lodi je údajně velmi silné energetické místo. Portálem v jižní zdi kněžiště se vstupuje do sakristie. Sakristii tvoří prostorná síň s křížovou klenbou sbíhající se do středního svazkového pilíře. Klenba byla rekonstruována z dochovaných architektonických článků a doplňků v letech 1926-1949 hnutím komitét. Ke klášternímu kostelu přiléhá na severní straně lodi křížová chodba s rajským dvorem. Přízemí křížové chodby je zaklenuto 20 poli křížové klenby.  Svorník jihozápadního pole nese nápis RESTAVRATVM A. MDCCCI V.A.S. – obnoveno roku 1701 Vít opat Strahovský. Při archeologickém průzkumu byly pod její podlahou objeveny hroby ve třech vrstvách nad sebou.  

 V přízemí východního křídla křížové chodby se nachází vstup do kapitulní síně zaklenuté dvěma poli žebrové křížové klenby. Žebra hruškového profilu se skosenou hranou se kříží v kruhových svornících s reliéfy pelikána (na východě) a beránka. Pod individuálně rozčleněnou krycí deskou konzol jsou čtyři lidské masky s věncem dubových listů a hlavy berana a lva. Kapitulní síň je vůbec nejcelistvěji dochovaným prostorem celého areálu.

Historie klášter Rosa coeli (Růže nebeská) byl založen roku 1181 Vilémem z Pulína jako podmínka klatby, která na něho byla uvalena papežem za to, že plenil a pustošil rakouské kláštery a kostely. Musel učinit pokání a postavit klášter. Klášter ženský premonstrátský byl zasvěceném Panně Marii. První sestry premonstrátského řádu sem přišly o dva roky později v roce 1183 i se svým proboštem Petrem z Louňovic v Jižních Čechách.

Od svého zakladatele dostal klášter v užívání část zakladatelova majetku. Zbožnými odkazy se klášterní záduší zvětšovalo, klášter získal více členů (členek) a byl povýšen na proboštství. V roce 1268 vzal dokonce klášter pod svůj patronát papež Kliment IV. klášter měl právo vybírat desátky ze 16 kostelů na Moravě. Král Václav II. dne 8. dubna 1284 oznamuje, že je kounický klášter klášterem královským. Je tedy pod ochranou samotného panovníka. Období velkého rozkvětu kláštera, kdy dochází z obranných důvodů ke stavbě hradu asi 1328. Klášter zažil na přelomu 13. a 14. století velký hospodářský rozkvět. Vlastnil rozsáhlé majetky, spousta obdarování, dobře hospodařil. Roku 1423 byl klášter vypálen husitskými vojsky. Po požáru byla nad chrámem obnažena klenba, která se z důvodu povětrnostních vlivů zřítila. Chrámová loď byla poté zakryta pouze trámovým stropem a původní klenba již nebyla nikdy obnovena. Na počátku 16. století, po nástupu nového probošta Martina Göschla, nastal velký úpadek kláštera. Göschl měl hodnost světícího biskupa, přestoupil na luteránské vyznání a oženil se s jednou místní řádovou sestrou. Roku 1526 utekl do Mikulova a dal se k novokřtěncům. Poté podstoupil útrpné právo. Zemřel v olomouckém vězení. Opuštěného kláštera se roku 1527 ujaly Moravské zemské stavy. Ty předaly klášter českému králi Ferdinandu I. Habsburskému. Ten klášter nejprve zastavil a na konec prodal roku 1537 Jiřímu Žabkovi z Limberka. Jiří Žabka si Dolní Kounice zvolil za své hlavní sídlo. Přebudoval klášterní hrad a opravil klášterní chrám, ve kterém si zřídil rodinnou hrobku. Jeho syn Burian celé jmění a majetek prohospodařil. Za ostatních majitelů panství klášter pustl. O obnovu opuštěného kláštera se pokusili premonstráti ze strahovského kláštera. Roku 1698 budovu odkoupili od tehdejšího majitele panství Ferdinanda z Ditrichštejna. V následujícím roce upravili bývalou kapitulní síň na kapli a směrem k řece nechali zrekonstruovat barokní budovu konventu.  V přízemí křížové chodby byla dvě zřícená klenební pole obnovená z cihel tak, aby napodobovala původní architekturu. Jde tedy o jeden z nejstarších projevů památkové péče u nás. Roku 1703 byl nově zastřešený kostel znovu vysvěcen. Toho roku však Dolní Kounice zachvátil obrovský požár, který zničil i zrestaurovaný klášter. Poté byla opravena již jen budova konventu. Kostel byl ponechán ve zříceninách a obřady se konaly pouze v kapli. Špatné ekonomické podmínky nedovolovaly rozsáhlejší opravy kláštera, a tak byly i mše v kapli zakázány. Strahovští premonstráti roku 1808 prodali klášter s kostelem zpět dolnokounickému panství. Od té doby se budovy začaly definitivně měnit ve zříceniny.1927 se o památku zasloužil Komitétu pro záchranu památek v Dolních Kounicích“, čímž se tato vzácná památka stala obecně přístupnou, neboť společnost v ní zajišťovala průvodcovskou činnost. A zajišťovala vlastními silami opravy.

Od roku 1990 je majitelem kláštera Biskupství brněnské. Pronajímatelem je Město Dolní Kounice, které zabezpečuje průvodcovskou činnost a pořádá kulturní akce. Na opravu a sanaci kláštera jsou věnovány velké finanční prostředky.

49.0689903N, 16.4713322E

 

Nejbližší Noc kostelů:

Silůvky, modlitebna ČCE – 3,5 km

Pohořelice, kostel sv. Jakuba staršího – 10,6 km

Nebovidy, kostel sv. Kříže – 11,6 km

Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube