| 16:00 | - | 23:00 | Otevřeno, možnost návštěvy |
| 17:00 | - | 18:00 |
volný vstup do kostela |
| 18:00 | - | 18:30 |
můžete si prohlédnout vnitřek kostela včetně románské krypty v přízemí věže a k tomu vám někdo z průvodců bude vyprávět o Svojšínech (zakladatelích kostela), Příchovských, Junkerech a historii místa i kostela (je to více jak 875 let od založení) |
| 18:30 | - | 19:55 |
podívejte se do prvního, druhého a třetího patra věže (nesmíte se bát výšek) |
| 20:00 | - | 20:30 |
prohlídka kostela včetně románské krypty v přízemí věže (okolo slunovratu parádně osvětlena zapadajícím sluncem) s výkladem o Svojšínech (zakladatelích kostela), Příchovských, Junkerech a historii místa i kostela (je to více jak 875 let od založení) |
| 20:30 | - | 21:30 |
podívejte se do prvního, druhého a třetího patra věže (nesmíte se bát výšek) |
| 21:30 | - | 00:00 |
opékání k páteční návštěvě Svojšína pasuje :) |
| 22:30 | - | 23:00 |
můžete si prohlédnout vnitřek kostela včetně románské krypty v přízemí věže a k tomu vám někdo z průvodců bude vyprávět o Svojšínech (zakladatelích kostela), Příchovských, Junkerech a historii místa i kostela (je to více jak 875 let od založení) |
GPS: 49°46'1.937"N, 12°54'37.735"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Čestmír Holý
Na základě stavební techniky s použitím velkých pískovcových kvádrů je stavba datována do první poloviny dvanáctého století a náleží mezi nejvýznačnější památky svého druhu v jihozápadních Čechách (dendrochronologické datování třetí stavební fáze věže odkazuje k roku 1149). V souvislosti s prvními feudálními vlastníky je zajímavá především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži s původním románským vstupem v jižní zdi. Přízemí věže, v němž zdi dosahují síly 138 centimetrů, je překlenuto čtyřmi poli křížové klenby s pasy svedenými na střední sloup. Románská loď kostela bývala oproti dnešní barokní, užší, stavěné v šíři věže a nižší. Společně s věží je zachována ještě část románského zdiva severní strany lodi. Zajímavé jsou nálezy kvádrů se symboly, a to s kolovým křížem o průměru 28 cm. Tento znak čtyřramenného kříže v opsaném kruhu lze vysvětlit jako nutný doprovod svěcení kostela, případně jako "světlo a spasení světa". Na plášti jižní stěny věže se nachází rohový pískovcový kvádr opatřený reliéfem, symbolizujícím Alfu a Omegu, počátek a konec života spolu s motivem SLUNCE a MĚSÍCE na znamení zatmění slunce při skonání Krista. Reliéf vznikl bezpochybně současně se stavbou věže kostela.
Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšín se poprvé v české historii připomínají roku 1175 (Odalricus et Beneda de Suaysin). Děkanský kostel sv. Petra a Pavla byl již ve 14. století (1355) farním kostelem. Vedle kostela stávala ještě kaple sv. Michala. Původní románská budova, z níž zbyla věž, byla přestavěna v 17. století. Roku 1713 vypukl zde veliký požár a zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-1766 byla vedle kostela postavena budova nové fary. Hřbitov, který se nacházel okolo kostela byl zrušen a za vsí zřízen zcela nový. 1. července 1781 byla Svojšínská farnost navždy povýšena na děkanství pražským arcibiskupem Antonínem Petrem, hrabětem Příchovským, který se narodil v zámku ve Svojšíně r.1707 a který zde v kostele byl pokřtěn. Novější přístavbou je spojovací mostek z oratoře do zámku z pol. 18. století a čerstvě opravená hrobka rodiny Juncker-Bigatto z 2. pol. 19. století. Významná etapa v renovaci interiérů kostela byla provedena v roce 1912. Poslední rozsáhlá oprava kostela je prováděna v letech současných.
Černošín, kostel sv. Jiří – 6,0 km
Kladruby, kostel sv. Jakuba – 9,5 km
Kladruby, kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Benedikta a sv. Wolfganga – 10,9 km
Domaslav, kostel sv. Jakuba Většího – 11,6 km
Lestkov, kostel sv. Prokopa – 13,0 km
Konstantinovy Lázně, kostel Panny Marie Lurdské – 14,0 km
Konstantinovy Lázně, modlitebna Bratrské jednoty baptistů – 14,2 km
Stráž, kostel sv. Václava – 18,0 km
Tachov, kostel Nanebevzetí Panny Marie – 30,2 km
Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.
© 2024, Noc kostelů
