Bečov nad Teplou, hradní kaple Navštívení Panny Marie

Hradní kaple Navštívení Panny Marie se nachází v běžně nepřístupné části hradozámeckého areálu, ve středověkém hradě. Kaple byla dodatečně vložena do ještě nehotové obytné věže a zaujala prostor jejích tří pater. Vzhledem k dispozici stavby nebyla kaple orientována oltářní stranou k východu, ale k severu. Kaple je unikátní jak souborem nástěnných maleb, tak i stopami stavebního vývoje. Nástěnné malby jsou zhotovené technikou al secco (což je malba na suchou omítku). Tyto malby pochází z doby kolem roku 1360 a jsou nejstarší vrstvou maleb v této stavbě. Kapli nechali vybudovat  páni z Rýzmburka v době, kdy si začali stavět opodál větší a reprezentativnější obytnou věž – donjon.

Kaple byla však kolem roku 1400 poškozena, pravděpodobně zemětřesením, neboť tato oblast patří mezi seismicky aktivní. Stěny kaple s výmalbou popraskaly, a to především v severní stěně. Současně bylo poškozeno i okno. To bylo následně upraveno a posunuto do vnější líce zdi. Spodní část ostění okna s vnitřními i vnějšími špaletami pochází ze starší fáze  okenního otvoru. Současně byla kaple opatřena novým nátěrem a malbami. Když získali Bečov Pluhové, kteří byli luteránského vyznání, nechali katolickou figurální výzdobu kaple zabílit a vyzdobit malbami s rostlinnými motivy. Z těchto nejmladších maleb se dochovaly některé úseky, především mezi žebry klenby. Když byly tyto mladší vrstvy odstraňovány, zanikly až na výjimky i malby z opravy kaple kolem roku 1400 a zůstaly jen nejstarší malby z doby kolem roku 1360.

Malby mají novozákonní náměty. Na severní, oltářní stěně byl vyobrazen ukřižovaný Kristus, po stranách okenního oblouku na západní straně P. Marie, na východní straně sv. Jan. V dolním poli byla znázorněna scéna Zvěstování – vlevo anděl s nápisovou páskou, vpravo P. Marie, za nimi pak v pozadí arkády.

Kaple se dochovala nezařízená a prázdná. Přesto je možné si její interiér alespoň v hrubých rysech představit. Na stěnách se nám zachovaly na první pohled nezřetelné otisky po vestavěném vnitřním vybavení. 

Poté, co kaple přestala sloužit církevním a duchovním účelům, byla postupně využívána jako sýpka, skladiště a mléčnice. Původní hradní kaple byla přepatrována. Stopy po tomto zásahu jsou dnes již zazděné otvory po trámech. Některá okna byla zazděna (v západní a jižní stěně) a byla položena nová prkenná podlaha (současná je tedy už z 19. století). V kapli a v celém hradě byla sýpka a budova byla alespoň minimálně udržována. Díky tomu se velmi dobře zachovala výzdoba a řada stavebních prvků. 

V roce 1985 se kaple stala svědkem nálezu století. Kriminalisté zde totiž objevili unikátní románskou památku, relikviář sv. Maura. Ten sem ukryl na konci 2. světové války poslední majitel hradu Jindřich Beaufort.