28.05.2021
NOC KOSTELŮ

Opava, kostel sv. Jana Křtitele

Program Noci kostelů 28. května 2021

17:00 - 22:00
Charitativní knižní bazar
Bazar knih pro zisk financí na obnovu kostela sv. Janů. Bazar bude probíhat v zahradě kostela (podle povětrnostních podmínek)
18:00 - 19:00
komentovná prohlídka
Rychlá prohlídka toho nejzásadnějšího co o kostele víme a nebo v něm máme. Provází Dalibor Halátek.
20:00 - 20:30
Modlitba vedená vojenským kaplanem Kamilem Víchou
Modlitba za potřeby naší společnosti, za oběti covidu, za všechny, kteří se snaží vrátit společnost k životu. Během modlitby bude příležitost zapálit svíčku za oběti covidu nebo za své blízké. Všechny nás spojuje dar, který jsme dostali, dar života.
21:00 - 22:15
koncert Moonshye
Sólové vystoupení talentované české autorky pocházející z Beskyd. Alternativní písničkářství plné symbolů z přírody vypráví o lidské duši.

Informace o kostele

Adresa kostela: Praskova

GPS: 49°56'11.481"N, 17°54'21.882"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Dalibor Halátek

Návaznost na dopravu:

V těsné blízkosti kostela je nádraží Opava-Východ a také zastávky městské hromadné  a příměstské dopravy na Praskově ulici.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Smetanových sadech při Janské ulici dnes na první pohled jen vzdáleně připomíná svůj pozdně středověký původ. Jeho historie je pevně spjata s řádem johanitů, známým též jako řád maltézský. Tento rytířský řád, ustavující se během začátku 12. století při špitále sv. Jana ve Svaté zemi, se původně věnoval špitální péči o nemocné, později rovněž ochraně věřících poutníků. Do českých zemí přichází po polovině 12. století, o půl století později je výskyt „rytířů s bílým křížem“ doložen i v dnešních polských Hrobníkách. Ve třicátých letech 14. století nechal opavský vévoda Mikuláš II. postavit na Ratibořském předměstí v Opavě při mlýnském náhonu špitál a kapli sv. Mikuláše. O dvě desetiletí později je pak svěřil do péče právě hlubčicko-hrobnickým johanitům. Tři roky na to do jejich správy připadl také nově vystavěný kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli a sv. Janu Evangelistovi při jihovýchodní části městského opevnění. Přízeň nového zeměpána, Mikulášova syna Jana I., řád sice načas ztratil, nejpozději od roku 1377 však došlo ke zřízení samostatné komendy v Opavě v podobě soukromé fundace přímo z iniciativy přemyslovského rodu.

Kostel byl trojlodní o třech polích v každé lodi. Měl užší pětiboký a zaklenutý presbytář s lomenými okny a tufitovými kružbami. Vdova po zakladateli kostela jej vybavila vévodským oltářem k uctění památky svého manžela. Koncem století došlo v souvislosti se stavbou nedalekého zeměpanského hradu a s přeložením městských hradeb v tomto úseku ke včlenění kostela do městského areálu. Z jihovýchodní strany chrám obkroužila hradba, což si vyžádalo přestavbu jeho trojlodí. U kostela pak byla zřízena menší branka (tzv. fortna) a vybudována hranolová věž.

Další zásah do objektu je spojen s jeho opravou po požáru města v roce 1431 a následnou přístavbou sakristie na severní straně presbytáře. Dlouhá kaple, zaklenutá obkročnou klenbou nesenou tufitovými žebry, měla v patře zděnou část sloužící jako pokladnice, do níž vedlo vřetenové schodiště v dodnes dochované vnější věžičce. Další přestavbou a opravou prošel kostel po požáru roku 1461. Po následujícím požáru, jenž zachvátil Opavu v roce 1689, podstoupil kostel na počátku 18. století barokní přestavbu. Byly obezděny gotické pilíře trojlodí, upravena téměř všechna okna, průčelí dostalo novou fasádu a novou věž za jejím štítem, která nahradila sanktusní věžičku na hřebeni střechy. Ve stejné době došlo ke stavbě komory na boku lodi, do které ústila chodba z nové komendy. Ta vznikla okolo poloviny 17. století a stála západně od kostela. Roku 1713 byla Jordanem Zellerem komenda dostavěna v barokním stylu. Při osvobozování Opavy v dubnu 1945 byl objekt komendy těžce poškozen a následně stržen. Samotný kostel prošel v průběhu 19. století několika úpravami, kdy bylo například vystavěno nové klasicistní průčelí. V závěru století pak byla stavitelem Juliem Lundwallem vystavěna nová věž, která byla rovněž za války poškozena. Dnešní podoba kostela je výsledkem poválečné rehabilitace, dřevěná věž je však historicky nevěrohodnou rekonstrukcí.

V interiéru kostela se dochoval kamenný náhrobník vratislavského světícího biskupa Bernarda Symbalského. Deska s rytinou biskupovy postavy je po obvodu doplněná pozdně gotickým nápisem z období po roce 1453. Není však patrně domácího původu, byla zřejmě do Opavy přivezena z Nisy či Vratislavy. V presbytáři jsou také zazděny dvě cenné náhrobní desky řádových komturů z 16. století – Jiřího Lesoty ze Stéblova a Jiřího Adelsbacha z Domsdorfu. Jiný náhrobník byl později použit jako nadpraží vchodu do sakristie. Hlavní oltář z roku 1676 je zdoben zlaceným boltcovým ornamentem s pozdějšími obrazy opavského malíře Ignáce Günthera. Ve venkovním výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která byla do 50. let 20. století umístěna poblíž mostu přes řeku do Kateřinek. Poškozené dílo neznámého autora z 1. čtvrtiny 18. století představuje světce s jeho klasickými atributy – biretem na hlavě a krucifixem v pravé ruce, palmová ratolest v druhé ruce se již nedochovala.

Nejbližší Noc kostelů:

Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie – 0,6 km

Sudice, kostel sv. Jana Křtitele – 19,7 km

Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube