Brno, Betlémský kostel

Česky mluvící brněnští evangelíci byli zpravidla formálně členy většinově německého evangelického sboru augsburského vyznání. Na bohoslužby však dojížděli zejména o svátcích do Nosislavi či Nikolčic. Jejich snahy o založení vlastního společenství byly po léta neúspěšné. Teprve v sedmdesátých letech 19. století se jim podařilo dosáhnout alespoň toho, že jejich děti mohly mít vlastní českou výuku náboženství. První české evangelické bohoslužby se konaly v Joštově 7 o Velikonocích roku 1882. Z těchto prostor se však museli záhy vystěhovat. Několik let se scházeli na dnešní České ulici v č. 1, později na Starobrněnské 7 a nakonec na Zelném trhu 11.

Od prosince 1883 měli konečně i svého faráře, Václava Pokorného (1855-1933). Ten „podal“ nejen z našeho dnešního pohledu neuvěřitelný výkon zejména mezi spíše chudými dělníky a drobnými řemeslníky. (Sbor několik let neměl ani svůj vlastní kalich ke slavení večeře Páně.) Václav Pokorný vyučoval náboženství v Brně a širokém okolí asi 120 dětí, staral se i o evangelíky v Olomouci, Přerově, Ivančicích, Náměšti, Židenicích, Husovicích, Králově Poli, Novém Lískovci, Silůvkách, Tišnově a jinde, vedl biblické hodiny, pohřby, svatby, navštěvoval nemocné ve špitálech, pečoval o mladé přistěhovalce, vojáky ad. V neděli konal troje bohoslužby, dvoje dopoledne a jedny odpoledne. Organizoval také pěvecký sbor či skupinu žen, která se starala o chudé a nemocné.

Díky obrovské obětavosti členů sboru a nemalým příspěvkům evangelíků z Německa, Holandska a Skotska se podařilo získat pozemek s výletní restaurací v dnešní Pellicově ulici. V červnu 1894 začal Friedrich Gottlob Alber (1846-1927) se stavbou. První bohoslužby se v Betlémském kostele konaly na svátek Nanebevzetí Páně 23. května 1895 za účasti pěti tisíc lidí. Věta nad vchodem – My kážeme Krista – byla prvním pouze českým nápisem na veřejné budově v Brně.

Na začátku 20. století měl sbor už přes tisíc členů, ale teprve v lednu 1906 se stal skutečně samostatným.