Šebrov-Kateřina, kostel sv. Kateřiny

Podle staré pověsti měli na tomto místě kázat sv. Cyril a Metoděj. V pozdějších letech zde byla postavena dřevěná kaplička a teprve v 15. století nynější zděný kostelík. Dokladem o stáří kostela je také nápis, který se dochoval na stěně postranního oltáře „A Doni MCCCCLXIX“ (rok 1469). Pravděpodobně byl kostelík postaven roku 1469 bratry Dobešem a Benešem Černohorskými z Boskovic a na Černé Hoře, majiteli nedalekého Nového hradu.

 Kostel je malý s jednou lodí, menším presbytářem a nízkou dřevěnou zvonicí. Má malá gotická okna a křížová klenutí s žebry ukončenými hlavicí, na nichž jsou zvláštním způsobem utvářené kříže. Na přední stěně kůru, obrácené proti oltáři, lze vidět jednotlivá písmena nápisu psaného starými literami, z nichž jsou čitelná slova „(Petr)us et Paulus“, která ukazují, že původní chrám byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, a teprve po obnovení zasvěcen sv. Kateřině. Na podlaze levého předního rohu lodi leží velký náhrobní kámen, který má uzavírat vchod do krypty ležící pod kostelem, v ní by podle pověsti měla být hrobka pánů z Wildenberga – majitelů starého zaniklého hradu. Při opravě kostela v roce 1826 byla chodba ke sklepení otevřena. Sklepení bylo nalezeno, kromě několika dřevěných rakví, prázdné.

Uvnitř kostela je točité schodiště vedoucí na kamennou kruchtu (věžovou tribunu). Všechny architektonické články prostoru překvapují ornamentální malbou geometrických vzorů a rostlinných motivů. Stěny jsou zdobeny malovanými apoštolskými kříži, v klenbě najdeme znaky zakladatelů Dobeše a Beneše z Boskovic nebo osmicípou šternberskou hvězdu a pětilistou rožmberskou růži jejich manželek.

 Zařízení kostela pochází z různých slohových období. Z gotické doby se zachoval kromě kazatelny téměř 4 m vysoký kamenný sanktuář. Ostatní zařízení pochází ze 17. století, kdy byl kostelík poutní svatyní. Na severní zdi lodi visí deskový obraz Stětí Kateřiny, věnovaný Augustinem Polentariem, úředníkem na Lomnici, který je pod výjevem zobrazen jakožto klečící donátor se svým znakem. Severní boční oltář vznikl na náklad tehdejšího majitele Blanska – Baltazara Lva z Rožmitálu. Jedná se o raně barokní architekturu.. Jsou zde dvě pozdně gotické sochy sv. Apoleny a Barbory ze třetí čtvrtiny 15. století. Pravý boční oltář pochází z roku 1690 a je na něm umístěna pozdně gotická socha Madony. Nejmladší je oltář z roku 1710, v jehož výklenku se nachází pozdně gotická dřevěná plastika sv. Kateřiny z konce 15. století. Oltáře jsou vystavěné ve slohu barokním a malba na plátěných předložkách u bočních oltářů a obrazy pochází z let 1624 a 1665.