Jedinečný komponovaný program Barbory Plaché představí hudbu z rodinného archivu Františka a Terezie Palackých.
Česká klasická hudba je naše obrovské kulturní dědictví, kterého si považuje celý svět, a harfa v ní má své nezastupitelné místo.
Notový archiv Františka a Terezie Palackých byl obsáhlý a podle historiků i sám František Palacký „harfování“ provozoval. Především ale jeho žena Terezie se svou sestrou, které na harfu hrály již od dětství a často vystupovaly v hudebním salónu svého otce Jana Měchury v dnešní Palackého ulici v Praze. Právě tam se František s Terezií do sebe zamilovali a spojovala je velká láska k hudbě.
D. Paradisi - Toccata
J.G.H. Backofen - Andante, Menuetto, Marche, Anglaise
J.K. Krumpholtz - Sonata č.1 Op.13
L. E. Měchura - Téma s variacemi pro Louise
E. Parish - Alvarse - Bulharský tanec
E. Parish - Alvars - Řecká píseň ze Santorini
B. Smetana - Pensée fugitive
B.Smetana/H. Trneček - Vltava
Barbora Plachá
vystudovala Pražskou konzervatoř, Královskou konzervatoř v Bruselu ve třídě Jany Bouškové a Norskou hudební akademii v Oslo ve třídě francouzské harfistky, Isabelle Perrin. Své umění také zdokonalovala na masterclassech či pravidelných lekcích u významných hudebníků jako např. Pierre-Laurent Aimard, Andrew Manze, Knut Johanessen, Wolfgang Plagge, Leif Ove Andsnes, Masumi Nagasawa, Sylvain Blassel, Chantal Mathieu ad.
Publikum i kritika oceňují Barboru za její poetickou interpretaci a hudební cit a patří k předním českým sólovým harfistkám mladší generace. Získala ocenění v národních a mezinárodních harfových a komorních soutěžích v České republice, Slovinsku, Polsku a Belgii. Jako koncertní umělkyně se Barbora představila po celé Evropě i ve světě (Asie, Mexiko…). Pravidelně vystupuje jako sólistka s orchestry a komorními soubory jak v Čechách, tak v zahraničí.
Jako jedna z mála harfistek z celého světa, se intenzivně věnuje historicky poučené interpretaci hudby pozdního baroka a klasicismu na autentickou jednozářezovou harfu z 18. století. Hraje na unikátní francouzskou harfu Louis XVI z roku 1779 od harfařů Renault&Chatelain, která se nacházela na dvoře Marie Antoinetty a na tuto harfu interpretuje převážně díla českých klasicistních skladatelů. Na tuto harfu ji v únoru 2020 vyšlo její sólové debutové CD s hudbou Jana Křtitele Krumpholtze a Jana Ladislava Dusíka u vydavatelství ArcoDiva.
Spolupracuje také s ansámbly hrající starou hudbu na originální nástroje u nás i v zahraničí.
WWW: http://www.farnostporici.cz/
GPS: 49°52'0.223"N, 14°43'35.453"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Miroslava Králíková
Návaznost na dopravu:
vlak: Praha, hl. n. - Čtyřkoly a dále pěšky, po mostě přes Sázavu a potom vlevo po modré turistické značce (1,7 km)
vlak: Praha, hl. n. - Čerčany - Lštění a dále pěšky po modré turistické značce (1,4 km)
auto: po silnici 109 do Přestavlk u Čerčan a dále podle místního značení (směr Hradiště) až ke kostelu
V místě bývalého slovanského hradiště (zmínka v Kosmově Kronice české v r. 1055) byl na počátku 14. stol. zbudován gotický kostelík sv. Klimenta. Některé prameny uvádějí, že v gotickém zdivu je možno najít i zbytky zdiva románského. Roku 1730 byl kostelík obnoven a barokně přestavěn. Barokní kostelní věž pokrytá šindelem je dominantou širokého okolí. Generální oprava kostela proběhla v letech 1972-1973. Při opravě poškozené omítky po krupobití v létě r. 1974 byl odkryt starý gotický portál z pískovcových kvádrů na levé vnější straně kostela. V interiéru kostela je velká barokní socha sv. Klimenta a apsidovitý presbytář.