S prvními jarními paprsky naši pohanští prapra-předci, křepcí vyběhli do luk a hájů Duší i Tělem děkovat za dar nového Léta. Zpívali, tančili, milovali se, skákali kolem stromu až do umdlení, do Alleluja. Jejich už křesťanské děti, dědi naši i báby, spojili staré děkování s Kristovým Vzkříšením a tyto písně se pak dostaly i do barokních kancionálů, užívaly se i v kostele. Bez duchových kořenů by i tanec byl jen paskvilem. Asi každý člověk, malý i velký, tlustý i tenký, chudý i bohatý musí v něco věřit, důvěřovat. Ať už sčítá své chyby, nebo chyby jiných, vždy někde v koutku srdce, v Duši tuší a se těší na (s)mír, pokoj a na zadostiučinění, které si představuje právě asi jako ten Máj: země kypění, ptáčků pění, možná i pivo pění... Zkrátka všeho hojnost, nadplán, zdarma!
Muzika byla vždy při všem, tedy i prchavá a právě ta rychle vadnoucí Písnička je nejlepším „zrcadlem“ Věčnosti. Stejně jako darovaná květina, odsouzená k vadnutí, má znamenat právě ten nevadnoucí cit. Ne nadarmo bývá právě Muzika proto nazývána „květem“. Kveteme, leč tu nikoliv věčně. Ale i na tenhle strach najdeme v písničkách recept a flastr: tak například Adam Michna z Ottradovic nám ve své „Písni Času Májového“ (psáno „Mágowého“!) ukazuje krásný rozkvetlý jarní Svět, ale ujišťuje nás i, že to není vůbec nic ve srovnání s Májem Nebeským, jen: „...blaze kdo se tam dostane...“. Také nám ovšem dává s každou Písničkou návod, kudy kam, jak na to: nelhat, nekrást, nechlubit se (krom Bohem). Nechme tedy i my Duši zatančit okolo Stromu Života, kterým je v křesťanské tradici přece Kristův Kříž, a tím se chlubit můžeme, ba, dokonce musíme! :-) Amen. Alleluja! MP26
:II:RITORNELLO:II:
Beata Altior, Ivana Defieu, Michael Pospíšil
zpěv, fidula, husle, pošetky, harfička, ciňk, píšťalky, šalmaje, kejdy, mandolina, kobza, varhánky
Program 1. část:
1. Sumer is icumen in - John of Fornseth (?) c.1240
2. A již Zima pomíjí - Sedlčanský Kancionál c.1576
3. Léto chvíle této - Václav Miřínský c.1470
4. Aj již radostné Léto - Jan Amos Komenský 1659
5. Bransle - Thoinot Arbeau 1589
6. Buď pochválen - Jan Jozeff Božan 1719
7. Bergamasca - Různé prameny c.1660
8. Proportio Tripla - Uhrovská zbierka 1730
9. Na Procházku - Václav Karel Hollan Rov. 1694
10.Passomezzo - Písnička známá post c. 1600
11.Galliarda - Tylman Susato 1551
12.Velikonoční Pasameza - Adam Michna z Ottrad. 1647
WWW: http://www.farnostporici.cz/
GPS: 49°52'0.223"N, 14°43'35.453"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Miroslava Králíková
Návaznost na dopravu:
vlak: Praha, hl. n. - Čtyřkoly a dále pěšky, po mostě přes Sázavu a potom vlevo po modré turistické značce (1,7 km)
vlak: Praha, hl. n. - Čerčany - Lštění a dále pěšky po modré turistické značce (1,4 km)
auto: po silnici 109 do Přestavlk u Čerčan a dále podle místního značení (směr Hradiště) až ke kostelu
V místě bývalého slovanského hradiště (zmínka v Kosmově Kronice české v r. 1055) byl na počátku 14. stol. zbudován gotický kostelík sv. Klimenta. Některé prameny uvádějí, že v gotickém zdivu je možno najít i zbytky zdiva románského. Roku 1730 byl kostelík obnoven a barokně přestavěn. Barokní kostelní věž pokrytá šindelem je dominantou širokého okolí. Generální oprava kostela proběhla v letech 1972-1973. Při opravě poškozené omítky po krupobití v létě r. 1974 byl odkryt starý gotický portál z pískovcových kvádrů na levé vnější straně kostela. V interiéru kostela je velká barokní socha sv. Klimenta a apsidovitý presbytář.
© 2026, Noc kostelů