24.05.19
NOC KOSTELŮ

Program Noci kostelů 24. května 2019

Vystoupení ZŠ Vrčeň

Celovečení program:

Prohlídka věže, která je běžně nepřístupná.
Program pro děti- opékání špekáčků (od 18:30 hodin)
Posezení s přáteli. Během celého večera bude připraveno i malé občerstvení. Máme pro vás turistická razítka a vizitky, pohledy.

Informace o kostele

Vrčeň, kostel sv. Vavřince

WWW: http://www.arcidekanstvi-nepomuk.cz/vrcen

GPS: 49°30'25.8818400000052"N, 13°37'11.1270000000014"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: MVDr. Bc. Nicol Boltíková

Vrčeňský kostel sv. Vavřince.

 

Vrčeňský kostel je nejstarší a nejpamátnější budova nejen v obci, ale i v jejím okolí. Podle pověstí bývalo na jeho místě pohanské obětiště. První písemná zmínka o kostele, již jako farním, pochází z roku 1352 a je obsažena v soupisu kostelů celé pražské arcidiecéze, nařízeném arcibiskupem Arnoštem z Pardubic (1297–1364) kvůli odvodům pololetního desátku papežské komoře. Lze však předpokládat, dle části oltářní v kněžišti, že vznikl přinejmenším již ve 13. století jako raně gotická stavba, ne-li ještě dříve, v závěru románského období.

 

     Kostel zřejmě nechal vybudovat vrčeňský zeman s pomocí blízkého pomuckého cisterciáckého kláštera. Usuzujeme tak podle toho, že byli společnými patrony kostela a společně s opatem sem dosazovali i kněze. Huť kláštera se pravděpodobně podílela i na výstavbě okolních kostelů, jako třeba v Budislavicích, Čížkově, Myslívě, Žďáru či kostela sv. Jakuba Staršího v Nepomuku, který kupříkladu tento klášter sám založil. Kostel byl vystavěn v rané gotice francouzské, tzv. burgundské. Řád cisterciáků byl v českých zemích průkopníkem tohoto nového slohu, který si přinesl ze své domoviny. Kostel byl od počátku zasvěcen sv. Vavřinci, patronu žáru a ohně, tedy patronu lidí pracujících s ohněm, kteří už tehdy pracovali v okolí Vrčeně v primitivních hutích na železo.

 

Stavebně nejcennější částí kostela je právě kněžiště (presbyterium) v burgundské gotice. Je 6 m široké a 9,01 m dlouhé. Jeho klenba je původní z doby založení kostela, tvořící křížové travé a paprskovitě sklenutý závěr o pěti stranách pravidelného osmiúhelníku. Závěrníky jsou hladké, žebra klínová s jednoduchými žlábky, opřená bezprostředně o zeď. Pouze po podélných stranách sedí na hladkém, pětibokém konzolu. Z církevního hlediska je přesně orientované hlavním oltářem (dříve i pobočnými) k východu. Okna jsou hrotitá. Na severní straně se nachází podvěžní vchod ve valeně sklenuté kobce, která není původní, nýbrž z doby, kdy tu byla vystavěna nižší zvonice. Kobka pak slouží asi od roku 1866 jako sakristie

 

Chrámová loď, prodloužená při poslední přestavbě v letech 1866–1869, je 20,5 m dlouhá, 8,4 m široká a 8,6 m vysoká. Triumfální oblouk je lomený, jeho rozpětí činí 4,87 m. Nad ním je namalována heraldická kompozice sestávající ze třech štítů s vyobrazením svatováclavské plamenné orlice, roštu jako symbolu sv. Vavřince a červené růže, reprezentující sv. Vojtěcha, patrona poutní kaple u Vrčeně.

 

     Velkou historickou cenu má i zařízení kostela. Ve státním soupisu památek jsou uvedeny: náhrobek z roku 1584 v sakristii, románská žulová křtitelnice, novobarokní kříž, zhotovený řezbářem Josefem Heidelbergem z Prahy, sochy sv. Filomeny, sv. Václava a sv. Ludmily, která byla v 90. letech 20. století odcizena. Cenné jsou také oltářní olejové obrazy sv. Vavřince, sv. Anny a sv. Prokopa, které namaloval plzeňský akademický malíř Jan Herzog v letech 1868–1879. Varhany s 10 rejstříky zhotovil Jan Fischpera ze Sušice. Na neogotické věži kostela, která je vyzdobena 4 věžičkami, je zavěšen starý vzácný zvon Trojjediného Boha z roku 1557, který tu přečkal více než čtyři století a díky své historii i umělecké hodnotě unikl rekvizicím za obou světových válek.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube