Nížkov, kostel sv. Mikuláše

Se stavbou dnešního farního kostela v Nížkově začali asi už cisterciáčtí mniši, když zde ve 30. letech 13. století zakládali klášter. Dokazují to některé pozdně románské prvky v presbytáři, který je společně se sakristií nejstarší částí kostela. Původně mělo jít zřejmě o chrám konventní neboli klášterní. Sakristie, která má dost neobvyklý tvar, byla asi zamýšlená jako kaple v boční chrámové lodi. Kolem roku 1239 mniši z Nížkova odešli. Nestihli dostavět ani presbytář, ale nedokončený kostel přesto v nějaké podobě přetrval a sloužil svému účelu. Svědčí o tom Kronika kláštera žďárského, ve které se píše: „Sed tamen ecclesia Nicolai mansit ibidem per longum tempus, in Nyscow postea dicta.“ („Svatého Mikuláše však chrám tam přece jen zůstal po celý dlouhý čas a místo Nížkovem zve se.“)

Po roce 1485 byl kostelík přestavěn. Z té doby pochází pozdně gotická žebrová klenba v presbytáři. Kostel už měl také věž, zatím jen dvoupatrovou (třetí patro bylo pravděpodobně dřevěné). Největší stavební zásah přišel v roce 1753. Ke gotickému presbytáři byla přistavěna barokní chrámová loď. Zároveň byla zazděna původní gotická okna v presbytáři a nahrazena novými. Věž byla zvýšena o třetí patro. Celou stavbu uskutečnil na vlastní náklady polenský děkan Petr Florian. Kostel tak získal svou dnešní velikost a podobu.

Současný hlavní oltář sv. Mikuláše pochází z roku 1877, postranní sochy sv. Petra a Pavla jsou starší. Uprostřed presbytáře každého zaujme velký kříž zavěšený nad obětním stolem. Byl sem umístěn v 70. letech 20. století. Vedle vchodu do sakristie stojí barokní kazatelna. V chrámové lodi se nachází boční oltáře Panny Marie a sv. Václava. Ve své dnešní podobě jsou z let 1870 a 1873. Vedle oltáře sv. Václava je umístěna renesanční křtitelnice z doby kolem roku 1600. Pravděpodobně v ní křtili také protestanté, kteří kostel užívali v předbělohorském období. Na severní straně kostela, kde dříve byly nepoužívané boční dveře, vznikl v roce 1930 malý oltář sv. Terezie. Pod kůrem se nachází oltář Božího hrobu z roku 1972. Jeho dřevěná konstrukce potažená pytlovinou vytváří dojem skalní hrobky. Kůr je vybaven varhanami vyrobenými v roce 1852 pražským varhanářem Janem Viktorou.

Nejstarší ze zvonů na kostelní věži nese letopočet 1614. Jako jediný přečkal obě světové války, ve kterých bylo několik dalších zvonů zabaveno. Roku 1992 byly pořízeny dva nové zvony.

Nížkovský kostel zůstává i po staletích živým centrem farnosti. Denně se v něm slouží mše svatá.

Literatura: Cronica domus sarensis (Kronika kláštera žďárského). Brno 1964. Kudělka, Z.: Nížkov, farní kostel sv. Mikuláše. Sborník prací FF brněnské univerzity, řada uměnovědná. Ročník 37-38 (1988-89), číslo 32-33, str. 68-69. Umělecké památky Čech. 2. díl. Praha 1978. Umělecké památky Moravy. 2. díl. Praha 1999. -zpracoval Jaroslav Jelínek-